Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.
Největší dopad se očekává ve vztazích s Pekingem, který je nejvýznamnějším odběratelem íránské ropy a klíčovým zdrojem příjmů pro Teherán. Je vysoce nepravděpodobné, že by Čína akceptovala diktát Washingtonu ohledně toho, od koho smí nakupovat energetické suroviny. Historická zkušenost navíc ukazuje, že Írán se dokázal sankcím dlouhodobě vyhýbat. Jen v předloňském roce vydělal na exportu ropy desítky miliard dolarů díky využívání stínové flotily tankerů, které je těžké sledovat, a také díky prodejům realizovaným v čínských jüanech namísto amerických dolarů.
Architekti dřívějších amerických sankcí připomínají, že samotné udržování a vymáhání omezení je stejně náročný úkol jako jejich prvotní zavedení. Strana, na kterou jsou sankce uvaleny, totiž okamžitě podniká kroky k jejich obcházení. Pokud Trumpova cla skutečně začnou platit, mohou sice některé země od nákupu íránských energií odradit, ale ambice zcela zastavit financování íránské vlády se pravděpodobně nikdy plně nenaplní.
Zatímco Washington stupňuje ekonomický nátlak, situace v samotném Íránu zůstává kritická kvůli totálnímu vypnutí internetu. Organizace spojených národů varuje, že tyto kroky podkopávají základní lidská práva, zejména svobodu projevu a přístup k informacím. Podle mluvčího úřadu OSN pro lidská práva íránské úřady tímto způsobem brání dokumentování násilností a porušování práv, ke kterým v zemi dochází.
Analytici ze služby NetBlocks, která monitoruje globální konektivitu, uvádějí, že íránský režim své cenzurní mechanismy v posledních letech dovedl k naprosté efektivitě. Zatímco dříve docházelo k postupnému vypínání jednotlivých sítí, dnes jde o okamžitý a centralizovaný proces. Takzvaný „kill switch“, tedy okamžité odpojení celého státu, již není jen metaforou, ale rutinní součástí správy konektivity v zemi. Současný výpadek je navíc mnohem důslednější než ty předchozí, protože zasahuje i standardní telefonní hovory.
Tato informační blokáda výrazně komplikuje ověřování zpráv o rozsahu protestů a počtu obětí. Novináři se k videozáznamům a fotografiím z ulic dostávají často s několikadenním zpožděním, až když se jednotlivcům podaří najít alternativní způsoby připojení. Právě tato nemožnost sdílet záběry v reálném čase brání vytvoření uceleného obrazu o tom, co se za zavřenými hranicemi Íránu skutečně děje.
Důsledky Trumpových cel tak mohou být paradoxní. Zatímco v Teheránu režim dál upevňuje digitální kontrolu nad obyvatelstvem, Washington se dostává do přímého střetu se svými obchodními partnery. Obnova obchodní války s Čínou by mohla mít dalekosáhlé dopady na globální trhy a stabilitu světového obchodu v době, kdy je mezinárodní napětí již tak na velmi vysoké úrovni.
Související
Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům
Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Výhled meteorologů až do února. Počasí se má vrátit k zimnímu normálu
před 1 hodinou
Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti
před 2 hodinami
Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda
před 2 hodinami
Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům
před 3 hodinami
Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti
před 4 hodinami
Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000
před 5 hodinami
Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci
před 5 hodinami
Ledovka hrozí dál. Nebezpečné počasí se přesouvá na jiná místa v Česku
před 5 hodinami
Babiš přemluvil SPD a sehnal hlasy. O odvolání Okamury se hlasovat nebude
před 6 hodinami
Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe
před 7 hodinami
Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán
před 7 hodinami
Vláda si jde pro důvěru Sněmovny. SPD neví, jestli ji podpoří, opozice chce za skandální výroky pád Okamury
před 8 hodinami
Trump uvalil cla na země obchodující s Íránem a zvažuje raketové údery. Čína se bouří
před 9 hodinami
Počasí: Ledovka na západě Čech ustupuje, problémy hlásí Vysočina a Morava
před 9 hodinami
Česko pokryla ledovka, stojí vlaky i MHD. Pokud nemusíte, nevycházejte, žádají dopravci
před 11 hodinami
Počasí se v příštích dnech neuklidní. Hrozí mrznoucí mlhy i další ledovka
včera
Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě
včera
Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi
včera
Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli
včera
Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec
Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.
Zdroj: Libor Novák