Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.
Největší dopad se očekává ve vztazích s Pekingem, který je nejvýznamnějším odběratelem íránské ropy a klíčovým zdrojem příjmů pro Teherán. Je vysoce nepravděpodobné, že by Čína akceptovala diktát Washingtonu ohledně toho, od koho smí nakupovat energetické suroviny. Historická zkušenost navíc ukazuje, že Írán se dokázal sankcím dlouhodobě vyhýbat. Jen v předloňském roce vydělal na exportu ropy desítky miliard dolarů díky využívání stínové flotily tankerů, které je těžké sledovat, a také díky prodejům realizovaným v čínských jüanech namísto amerických dolarů.
Architekti dřívějších amerických sankcí připomínají, že samotné udržování a vymáhání omezení je stejně náročný úkol jako jejich prvotní zavedení. Strana, na kterou jsou sankce uvaleny, totiž okamžitě podniká kroky k jejich obcházení. Pokud Trumpova cla skutečně začnou platit, mohou sice některé země od nákupu íránských energií odradit, ale ambice zcela zastavit financování íránské vlády se pravděpodobně nikdy plně nenaplní.
Zatímco Washington stupňuje ekonomický nátlak, situace v samotném Íránu zůstává kritická kvůli totálnímu vypnutí internetu. Organizace spojených národů varuje, že tyto kroky podkopávají základní lidská práva, zejména svobodu projevu a přístup k informacím. Podle mluvčího úřadu OSN pro lidská práva íránské úřady tímto způsobem brání dokumentování násilností a porušování práv, ke kterým v zemi dochází.
Analytici ze služby NetBlocks, která monitoruje globální konektivitu, uvádějí, že íránský režim své cenzurní mechanismy v posledních letech dovedl k naprosté efektivitě. Zatímco dříve docházelo k postupnému vypínání jednotlivých sítí, dnes jde o okamžitý a centralizovaný proces. Takzvaný „kill switch“, tedy okamžité odpojení celého státu, již není jen metaforou, ale rutinní součástí správy konektivity v zemi. Současný výpadek je navíc mnohem důslednější než ty předchozí, protože zasahuje i standardní telefonní hovory.
Tato informační blokáda výrazně komplikuje ověřování zpráv o rozsahu protestů a počtu obětí. Novináři se k videozáznamům a fotografiím z ulic dostávají často s několikadenním zpožděním, až když se jednotlivcům podaří najít alternativní způsoby připojení. Právě tato nemožnost sdílet záběry v reálném čase brání vytvoření uceleného obrazu o tom, co se za zavřenými hranicemi Íránu skutečně děje.
Důsledky Trumpových cel tak mohou být paradoxní. Zatímco v Teheránu režim dál upevňuje digitální kontrolu nad obyvatelstvem, Washington se dostává do přímého střetu se svými obchodními partnery. Obnova obchodní války s Čínou by mohla mít dalekosáhlé dopady na globální trhy a stabilitu světového obchodu v době, kdy je mezinárodní napětí již tak na velmi vysoké úrovni.
Související
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
Aktuálně se děje
před 39 minutami
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 1 hodinou
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 2 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 3 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 6 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 7 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 8 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák