Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.
Největší dopad se očekává ve vztazích s Pekingem, který je nejvýznamnějším odběratelem íránské ropy a klíčovým zdrojem příjmů pro Teherán. Je vysoce nepravděpodobné, že by Čína akceptovala diktát Washingtonu ohledně toho, od koho smí nakupovat energetické suroviny. Historická zkušenost navíc ukazuje, že Írán se dokázal sankcím dlouhodobě vyhýbat. Jen v předloňském roce vydělal na exportu ropy desítky miliard dolarů díky využívání stínové flotily tankerů, které je těžké sledovat, a také díky prodejům realizovaným v čínských jüanech namísto amerických dolarů.
Architekti dřívějších amerických sankcí připomínají, že samotné udržování a vymáhání omezení je stejně náročný úkol jako jejich prvotní zavedení. Strana, na kterou jsou sankce uvaleny, totiž okamžitě podniká kroky k jejich obcházení. Pokud Trumpova cla skutečně začnou platit, mohou sice některé země od nákupu íránských energií odradit, ale ambice zcela zastavit financování íránské vlády se pravděpodobně nikdy plně nenaplní.
Zatímco Washington stupňuje ekonomický nátlak, situace v samotném Íránu zůstává kritická kvůli totálnímu vypnutí internetu. Organizace spojených národů varuje, že tyto kroky podkopávají základní lidská práva, zejména svobodu projevu a přístup k informacím. Podle mluvčího úřadu OSN pro lidská práva íránské úřady tímto způsobem brání dokumentování násilností a porušování práv, ke kterým v zemi dochází.
Analytici ze služby NetBlocks, která monitoruje globální konektivitu, uvádějí, že íránský režim své cenzurní mechanismy v posledních letech dovedl k naprosté efektivitě. Zatímco dříve docházelo k postupnému vypínání jednotlivých sítí, dnes jde o okamžitý a centralizovaný proces. Takzvaný „kill switch“, tedy okamžité odpojení celého státu, již není jen metaforou, ale rutinní součástí správy konektivity v zemi. Současný výpadek je navíc mnohem důslednější než ty předchozí, protože zasahuje i standardní telefonní hovory.
Tato informační blokáda výrazně komplikuje ověřování zpráv o rozsahu protestů a počtu obětí. Novináři se k videozáznamům a fotografiím z ulic dostávají často s několikadenním zpožděním, až když se jednotlivcům podaří najít alternativní způsoby připojení. Právě tato nemožnost sdílet záběry v reálném čase brání vytvoření uceleného obrazu o tom, co se za zavřenými hranicemi Íránu skutečně děje.
Důsledky Trumpových cel tak mohou být paradoxní. Zatímco v Teheránu režim dál upevňuje digitální kontrolu nad obyvatelstvem, Washington se dostává do přímého střetu se svými obchodními partnery. Obnova obchodní války s Čínou by mohla mít dalekosáhlé dopady na globální trhy a stabilitu světového obchodu v době, kdy je mezinárodní napětí již tak na velmi vysoké úrovni.
Související
Írán zatknul během demonstrací 50 tisíc lidí. Desítky z nich pochází ze zahraničí
Íránský prezident vydal pokyn k zahájení rozhovorů se Spojenými státy
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Ozbrojené komando zabilo syna bývalého libyjského vůdce Kaddáfího
před 1 hodinou
Počasí: Do konce týdne bude déšť střídat sněžení, příští týden se situace nezlepší
včera
OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře
včera
Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů
včera
Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb
včera
Vesmírná stanice u Měsíce spojila svět. Teď dostává program Artemis zásadní trhliny
včera
Koalice nepustí opozici ke slovu, Macinkovým SMSkám se ale záměrně vyhýbá. Sněmovna může jednat i v noci
Aktualizováno včera
Zbytečná schůze, vykládáte pohádky o hodnotách pro televizní kamery, pustil se Babiš do opozice
včera
Vyrazím se slovenským ministrem na Kypr, honosil se Turek. Já ale nikam nejedu, zareagoval Taraba
včera
Írán zatknul během demonstrací 50 tisíc lidí. Desítky z nich pochází ze zahraničí
včera
Končí jedna z nejprestižnějších nadací. Její zakladatelka označila Epsteina za bratra
včera
Zelenskyj po mohutném ruském útoku chystá změny v jednání o míru
včera
Zastíní i Lincolnův památník. Trump chce v srdci Washingtonu vybudovat monument, aby na něj lidé nezapomněli
včera
Pozor na ledovku a námrazu, varují meteorologové v nové výstraze
včera
Vyšetřovatelé provedli razii v kancelářích sítě X. Musk je předvolán k výslechu
včera
„Poprvé pořádně.“ Kuba oficiálně představil hnutí Naše Česko
včera
Miliony lidí si k AI vytváří citové vazby. Je to zásadní problém, varují vědci politiky
včera
„Vláda nemá být pouťovým autodromem pro Motoristy.“ Sněmovna zahájila jednání o nedůvěře vládě
včera
Bill a Hillary Clintonovi budou vypovídat v Epsteinově kauze
včera
Klid zbraní skončil. Rusko podniklo nejrozsáhlejší letošní raketový a dronový útok na Ukrajinu
Rusko v úterý podniklo dosud nejrozsáhlejší letošní raketový a dronový útok na Ukrajinu. Podle tamních úřadů údery přerušily dodávky tepla pro desítky tisíc lidí a ukončily krátké období klidu, které na osobní žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa schválil Vladimir Putin. Ruský prezident původně souhlasil s pozastavením útoků na velká města a energetiku do neděle, a to po trilaterálních rozhovorech v Abú Dhabí.
Zdroj: Libor Novák