Zelenskyj dal Bělorusku ultimátum: Do týdne stáhne z hranic ruské armádní vybavení

V případě, že Minsk na toto varování nebude reagovat, je Kyjev odhodlán zahájit odpovídající vojenské kroky. Toto zásadní prohlášení zaznělo v ukrajinské metropoli během setkání s novináři, kterého se zúčastnil také honduraský prezident Nasry Asfura. Zelenskyj upozornil, že Lukašenkova slova o neutralitě jsou v přímém rozporu s činy, neboť Bělorusko ruské agresi soustavně pomáhá.

Nejvyšší ukrajinský představitel upozornil, že z běloruského území byly už od samého počátku plnohodnotného konfliktu odpalovány ruské střely, které měly za následek smrt civilistů a dětí. Moskva navíc tamní zázemí a kapacity k realizaci svých úderů využívá bez přestání.

Konkrétně se jedná o dvě pohraniční oblasti, kde jsou na telekomunikačních věžích nainstalovány speciální retranslační systémy. Tyto technologie slouží ruským silám k přesnému směrování a úpravě trajektorie palby cílící na ukrajinské obyvatele.

Zelenskyj vzkázal, že pokud to běloruská strana myslí s neúčastí ve válce vážně, musí tyto naváděcí prvky okamžitě demontovat a vyřadit z provozu. Týdenní lhůtu označil za zcela adekvátní k provedení nápravy, přičemž zdůraznil, že kvůli fungování těchto věží dochází ke každodenním ztrátám na životech.

Vedle poskytování strategických stanovišť čelí Minsk obvinění také z permanentního zásobování okupačních vojsk pohonnými hmotami. Podle Zelenského patří Bělorusko k ústředním distributorům ropných látek pro ruskou armádu, a tamní vládce má přitom dostatek pravomocí k tomu, aby tyto toky ze dne na den utnul.

Ukrajina se podle slov své hlavy státu intenzivně snaží veškeré nákupy a logistiku paliv pro ruské invazní síly blokovat, nicméně přístup běloruského režimu celou situaci citelně ztěžuje.

Sám Alexandr Lukašenko přitom ještě v polovině června striktně vyloučil, že by se Bělorusko do válečných operací aktivně zapojilo. Rozšíření bojů na vlastní území označil za nemyslitelné a zprávy z Kyjeva o chystané nové ruské ofenzívě z běloruského směru odmítl jako nepravdivé.

Běloruský prezident se tehdy odvolával na osobní jednání s Vladimirem Putinem, který mu měl potvrdit, že zatažení Minska do bojových akcí v jakékoliv formě není v zájmu Ruska. Lukašenko tehdy podotkl, že případný ukrajinský útok by zemi kvůli její vojenské zranitelnosti vystavil obrovskému nebezpečí, a proto se chce otevřené konfrontaci vyvarovat.