Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od minulého týdne stále bez elektřiny

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Ruské síly minulý týden ve středu zaútočily na Ukrajinu asi 70 střelami s plochou dráhou letu najednou. Tyto rozsáhlé útoky způsobily plošné výpadky proudu prakticky po celé Ukrajině a vyžádaly si také přes deset obětí na životech. Za poslední měsíce šlo už o několikátý ruský útok cílící na ukrajinské energetické objekty.

Energetici na některých místech v oblasti, kde je situace nejhorší, pracují podle Kuleby na nápravě škod i přes noc. Šéf oblastní správy také uvedl, že v regionu je 278 takzvaných "stanic nezlomnosti", kde si lidé mohou dobít telefony a ohřát se. Lidé si na sociálních sítích ale podle ruského servisu BBC stěžují, že ne všechna tato střediska jsou funkční.

"Kvůli prudkému nárůstu energetického deficitu bylo dnes po celé Ukrajině přikročeno k havarijním odstávkám," uvedla na facebooku společnost Ukrenerho. "Všeobecný deficit v energetickém systému je důsledkem už sedmi vln ruských raketových útoků na energetickou infrastrukturu. Rozsah škod je velmi velký a jejich závažnost vysoká. Opravy probíhají nepřetržitě," dodala energetická firma.

Největší údery cílící na ukrajinská energetická zařízení Rusko provedlo 15. listopadu, kdy na napadenou zemi vyslalo zhruba 100 raket. O čtyři dny později ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že Rusko poškodilo už asi polovinu ukrajinské energetické infrastruktury.

Při masivním ruském útoku z minulé středy přešly do režimu havarijní ochrany všechny tři fungující ukrajinské atomové elektrárny, které jsou dosud pod kontrolu Ukrajiny, což znamenalo odpojení všech jejich bloků. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko oznámil, že celá Ukrajina se potýká s blackouty, tedy rozsáhlými výpadky dodávek elektrické energie. Ještě následující den bylo bez proudu 70 procent domácností v Kyjevě.

Zelenskyj varoval, že Rusko se tento týden zřejmě chystá k další vlně podobných útoků. Kyjevský starosta Vitalij Kličko v rozhovoru se webem RBK-Ukrajina upozornil, že havarijní odstávky proudu v Kyjevě mnohou trvat až do jara.

Související

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

Více souvisejících

Ukrajina Kyjev

Aktuálně se děje

před 36 minutami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

včera

Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy