ANALÝZA | Američané budou mít hlouběji do kapsy. USA kvůli Trumpovým clům zůstanou osamocené a ekonomicky zpomalené

Ulice amerických měst zaplavily davy protestujících, kteří se rozhodli vyjádřit svůj nesouhlas s politikou prezidenta Trumpa. Demonstrace, které se šířily jako lavina napříč všemi 50 státy USA, nezůstaly jen u obecného nesouhlasu s aktuálním směřováním země – lidé ostře vystoupili i proti čerstvě oznámeným celním tarifům na dovoz z většiny zahraničních trhů.

Více než 1200 měst od východního po západní pobřeží zažilo chvíle občanské mobilizace, která nezůstala uzavřená za hranicemi USA. Vlny solidarity a odporu se zvedly i v zámoří – protesty zazněly v Londýně, Paříži, Berlíně a dalších metropolích světa.

Za vše mluví například pokračující ochlazování ve vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy. „Zkazit vztah mezi Kanadou a USA vyžaduje hodně práce, ale Trumpovi se to podařilo. Nejde jen o to, že přesvědčil asi čtvrtinu kanadské veřejnosti, aby nyní považovala USA za nepřítele, ale dokonce se mu podařilo udělat z dosud pro-trumpovských Kanaďanů jeho nejostřejší kritiky,“ vysvětlil pro server ABC News profesor politologie David Haglund z Queen’s University.

Rychle nakoupit, než porostou ceny

Americký list New York Times vyzpovídal například manžele Charlene a Phila Willinghamovy, kteří se minulý týden po dvaceti letech rozhodli vyměnit spotřebiče v kuchyni. Obávají se, že kvůli hrozícímu nárůstu nákladů by si je nemohli dovolit, neboť už jsou v důchodu „S pořízením nových spotřebičů jsme si chtěli dát na čas, ale teď kvůli těm clům si je chci pořídit dřív, než dojde ke zvýšení cen,“ vylíčila paní Willinghamová.

Problémy ale očekávají i mladší lidé. „Ta panika stačí k tomu, abych chtěla nakupovat,“ poznamenala osmadvacetiletá Shali Santosová z Los Angeles. Ta si nyní udělal velké zásoby potravin a všimla si, že mnozí v jejím okolí se zásobují potravinami „více než obvykle“.

Čtyřiačtyřicetiletá Laura Papaová z Glenview je ale k Trumpovi silně kritická. „Doufali jsme, že počkáme do léta, ale pak se stalo tohle fiasko. Cla pravděpodobně zničí národní ekonomiku. Raději si věci kupte, než dojde ke zvýšení cen,“ popsala.

Osmačtyřicetiletá Marina Plaineová příchod vysokých cel očekávala a zařídila se už měsíce předem. Hned po zvolení Trumpa si narychlo koupila SUV značky Hyundai, aby se vyhnula budoucímu zvyšování cen automobilů. „Snažím se nevyšilovat,“ podotkla s tím, že si velké předzásobení nemůže dovolit. „Když jsem tam přišla, zpanikařila jsem. Ale říkala jsem si, že se musím uklidnit, protože jsem pořád od výplatě k výplatě,“ řekla ke svému nákupu v americkém řetězci Costco.

Miluju je

Najdou se i tací, kteří Trumpovu směřování věří. „Jsem přesvědčen, že se to zotaví,“ podotkl jednašedesátiletý Gregg Harris z Nashvillu. Jiní jsou v rozpacích. „Dělá toho hodně, což mi připadá jako změna, která může být osvěžující. Ale je to spousta věcí, které jsou teď děsivé,“ zmínil osmadvacetiletý Mitchell Kwapick z Milwaukee.

Například šestašedesátiletý Dixon Witherspoon z Nashvillu vnímá cla jako dobrý krok. „Miluju je. Problém Ameriky je, že se všichni starají o své čtvrtletní burzovní zprávy a všechno je krátkodobá vize, což není pro nic dobré. Cla budou krátkodobě bolestivá, ale z dlouhodobého hlediska budou úžasná,“ vylíčil.

Majitel společnosti zabývající se architektonickým designem J. J. Kennedy sice Trumpa podporuje, ale je opatrný. Cla podle něj vyvolávají obavy a zmatek ve stavebnictví, což může ovlivnit cenu nových domů. „Lidé prostě rozdíl zaplatí. Zásoby jsou tady tak nízké, že je to neuvěřitelné,“ míní.

Cla se v peněženkách Američanů promítnou

Podle studie Yale Budget Lab se nově zavedená cla výrazně promítnou do finanční situace amerických domácností napříč všemi příjmovými skupinami. Průměrná americká rodina může očekávat nárůst ročních výdajů o přibližně 3 800 dolarů, což je důsledek zvýšení cen běžného zboží, jako je oblečení, čerstvé potraviny a automobily. Například ceny oblečení by mohly vzrůst až o 17 %, čerstvé produkty o 4 % a nové automobily až o 8,4 %, což představuje přibližně 4 000 dolarů navíc na jedno vozidlo.​

Tyto dodatečné náklady budou mít největší dopad na domácnosti s nižšími příjmy, které již nyní vynakládají větší část svých financí na základní potřeby. Rodiny s ročním příjmem mezi 30 tisíci a 60 tisíci dolary mohou přijít o zhruba 4 % svého disponibilního příjmu, zatímco domácnosti s příjmem 175 tisíc dolarů a více ztratí přibližně 1,6 %. Tato cla tak fungují jako regresivní daň, která nepřiměřeně zatěžuje méně majetné Američany a prohlubuje ekonomické nerovnosti.

Že se maloobchodní ceny mohou zvýšit potvrdil ve své analýze například deník The Hill. „Odhadujeme, že dnes oznámená opatření by mohla v letošním roce zvýšit ceny o 1 až 1,5 %, a domníváme se, že inflační účinky by se projevily především v prostředních čtvrtletích roku,“ vysvětlil ekonom Michael Feroli.

Společnosti by sice mohly teoreticky převzít náklady spojené s celními tarify samy na sebe, v praxi je to však krajně nepravděpodobné – logika ziskově orientovaného podnikání totiž mluví jasně. Stejně tak zní lákavě myšlenka přesunu výroby zpět na území Spojených států, ale realita je komplikovanější. Globalizovaný dodavatelský řetězec je dnes pevně zakořeněný a v mnoha průmyslových odvětvích funguje desítky let. Firmy tak nemají motivaci ani kapacitu měnit celý výrobní model kvůli dočasným nebo jednostranným politickým krokům.

Mnoha společnostem se navíc vyplatí vyšší cla zaplatit. „Továrna BMW v San Luis Potosí (v Mexiku) je pravděpodobně automatizovanější než továrna BMW v Německu. Rozdíl je v tom, že dělníci v San Luis Potosí vydělávají 1,50 dolaru, zatímco dělníci v Německu 30 až 40 dolarů na hodinu. Produkt, který prodávají, a hodnota, kterou tito dělníci v Mexiku pro společnost vytvářejí, je stejná jako u dělníka v Německu nebo dělníka v USA,“ přiblížil Jason Wade, poradce odborů United Auto Workers.

Americká ekonomika zpomalí

Podle ekonoma společnosti spravující aktiva Morningstar Prestona Caldwella je riziko hospodářské recese v příštím roce až třetinové. „Riziko recese se zvýšilo. Pokud se zvýšení cel udrží, trvale sníží reálný hrubý domácí produkt USA, a tím i reálnou životní úroveň průměrného Američana,“ varoval Caldwell.

Silně kritický byl k Trumpovu přístupu například profesor ekonomie Şebnem Kalemli-Özcan z Brownovy univerzity. „Je to předehra k prvnímu dějství globální obchodní války. Pak si myslím, že uvidíme realitu nikoliv Amerika na prvním místě, ale Amerika sama. Nikdo nebude chtít obchodovat s USA,“ upozornil.

„Cla povedou k izolaci amerických společností, které tak ztratí přístup k zahraničním inovacím a technologickému pokroku. Nastartovat celé odvětví, a mít ho v takovém měřítku, abyste skutečně uspokojili poptávku všech amerických spotřebitelů – to nebude trvat kratší dobu než deset let. V té době budeme mít velmi pomalou ekonomiku, protože jsme zabili dynamiku naší ekonomiky,“ upřesnil Kalemli-Özcan.