ANALÝZA | Dilema mezi Čínou a USA i naděje v Indii. Peking si uvědomuje problémy EU a využije jich

Snahy šéfa Bílého domu o rychlé ukončení války na Ukrajině by pro Čínu mohly představovat určitou úlevu. Podle informací serveru Washington Post čínský prezident Si Ťin-pching na začátku týdne telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, přičemž potvrdil pevné spojenectví obou zemí. Moskvu označil za „opravdového přítele“ a „dobrého souseda“.

Analytici poukazují na to, že obavy z geopolitických změn se prolínají s opatrným optimismem čínských představitelů. „Zdá se, že tato výzva směřuje proti jakýmkoli spekulacím, že by Rusko v rámci velké dohody o Ukrajině dalo přednost svým vztahům s Čínou. Řešení konfliktu za podmínek Moskvy by bylo pro Čínu příznivým výsledkem. Válka ji postavila do složité situace a ruské ‚vítězství‘ by znamenalo porážku Západu,“ vysvětlil Joseph Torigian, expert na čínsko-ruské vztahy z Americké univerzity ve Washingtonu.

Podle Cui Hongijana z Pekingské univerzity zahraničních studií, ačkoli USA a Rusko vyvíjejí na Čínu tlak, neohrožuje to dlouhodobou důvěru ani společné zájmy mezi Moskvou a Pekingem. „Čína a Rusko si vybudovaly komplexní partnerství, které už dávno přesahuje oblast bezpečnosti a zahrnuje i hospodářský rozvoj. Už nejsou těmi samými zeměmi jako kdysi. Jak slavně řekl jeden řecký filozof: ‚Nikdo nevstoupí dvakrát do téže řeky‘,“ uvedl.

Čínský deník Global Times upozornil na rostoucí nervozitu Pekingu ohledně Trumpových nevyzpytatelných postojů vůči Moskvě. „Bilaterální vztahy mezi Čínou a Ruskem nemůže ovlivnit žádná třetí strana,“ zdůraznil čínský prezident během telefonátu s Putinem.

Ekonomická válka v tichosti pokračuje

Navzdory určité úlevě, kterou může Peking pociťovat v souvislosti s Trumpovou snahou o ukončení konfliktu, se očekává, že USA uvalí na Čínu tvrdá ekonomická opatření. Informoval o tom The New York Times, podle něhož má americká administrativa již připravený rozsáhlý balík restrikcí namířených proti Pekingu.

Administrativa zatím navrhla rozšíření restrikcí na investice mezi USA a Čínou a jmenovala úředníky, kteří budou dohlížet na další omezení čínských investic i exportu technologií do země. „Investiční memorandum, které Bílý dům vydal v pátek, působí jako výzva k dokončení dosud neuzavřeného procesu – úplnému rozvázání obchodních vztahů s Čínou,“ uvedla ekonomická analytička Samm Sacksová.

Trump však nadále usiluje o uzavření „dohody“ s čínským prezidentem, což naznačil už během své předvolební kampaně. „Řeknu jim, že pokud chtějí postavit továrnu v Michiganu, Ohiu nebo Jižní Karolíně, mohou – pokud zaměstnají americké pracovníky, mohou,“ prohlásil současný šéf Bílého domu.

Čína se může obrátit jinam

Ekonomické vztahy mezi Čínou a Spojenými státy dosahují obrovských rozměrů, tvoří jednu z největších obchodních výměn na světě. Spolu s obchodem mezi EU a USA či Čínou a EU patří k nejvýznamnějším globálním ekonomickým propojením. Jakýkoli otřes v těchto vztazích tak může mít dalekosáhlé důsledky a potenciálně vést k hospodářské destabilizaci globálního rozměru.

Peking stále otevřeněji zdůrazňuje svou snahu prohloubit vztahy s Evropskou unií a dále rozvíjet již nyní rozsáhlé obchodní a diplomatické vazby. Svědčí o tom například zpráva provládního média China Daily. „Čína vždy nahlíží na své vztahy s Evropou ze strategické a dlouhodobé perspektivy. Rozvoj vztahů mezi Čínou a EU byl vždy prioritou čínské diplomacie,“ píše deník.

Ten přidává ekonomickým vztahům mezi EU a Čínou enormní význam. „Obě strany sdílejí širokou škálu společných zájmů, v nichž je více spolupráce než konkurence a více shody než rozdílů. Klíč k posílení vztahů mezi Čínou a EU spočívá ve vzájemném respektování volby společenských systémů a cest rozvoje, jakož i hlavních zájmů a hlavních obav druhé strany,“ pokračuje.

„Čím je mezinárodní situace vážnější a složitější, tím více by se Čína a EU měly držet původních snah o navázání diplomatických vztahů, posilovat strategickou komunikaci, posilovat strategickou vzájemnou důvěru a udržovat pozici partnerství,“ podotýká. „Mezi Čínou a EU neexistují žádné střety základních zájmů ani geopolitické konflikty; Čína a EU se tak stávají partnery, kteří mohou vzájemně přispívat ke svému úspěchu.“

Snaha Číny využít trhliny v transatlantických vztazích byla potvrzena i nezávislým serverem RFE/RL. Podle něj si evropské země stále více uvědomují, že se otevírá prostor pro intenzivnější obchodní spolupráci s Pekingem. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se dokonce v rámci Mnichovské bezpečnostní konference setkala se svým čínským protějškem Wang Yiem. „Evropa musí přijímat rozhodnutí samostatně, ve svém vlastním zájmu. A musíme jasně určit, kdy je Čína naším partnerem a kdy konkurentem,“ vysvětlil španělský diplomat José Manuel Albares.

Podle RFE/RL se nyní, uprostřed rostoucího transatlantického napětí, některé evropské vlády přiklánějí k Trumpově tvrdému postoji vůči Číně v naději, že si tím upevní vztahy s Washingtonem. Jiné, například španělská vláda, naopak zdůrazňují potřebu zachovat klíčové ekonomické vazby s Pekingem – zvláště v době, kdy budoucnost transatlantických vztahů zůstává nejistá.

Záchrana v Indii?

Evropa sice prochází geopolitickým přeskupením, ale Čína rozhodně není její jedinou možností, jak si zajistit strategické partnerství. Zatímco klíčoví evropští lídři, jako francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer, směřují do Washingtonu, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se ve čtvrtek vydává do Indie, o čemž informoval například server Indian Express.

Podle Jamese Crabtreeho z Evropské rady pro zahraniční vztahy je nyní ideální čas na posílení tradičně nevýrazných vazeb mezi Evropou a Indií, přičemž klíčovým bodem jednání bude technologická spolupráce. Druhé zasedání Rady pro obchod a technologie mezi EU a Indií od jejího vzniku v roce 2023 nabízí příležitost prohloubit partnerství v oblastech, jako je umělá inteligence a čisté technologie. Zatímco Evropa hledá nové ekonomické a strategické spojence.

Zatímco Evropa hledá nové ekonomické a strategické spojence, Čína ztrácí část svého vlivu – především kvůli podpoře Ruska ve válce na Ukrajině. Nejnovější sankční balíček, který EU schválila 24. února, opět zahrnoval čínské firmy a jednotlivce, což ukazuje, že většina členských států nemůže přehlížet rostoucí propojení Pekingu a Moskvy.

Evropský postoj k Číně však zůstává rozdělený. Zatímco některé země budou hledat rovnováhu ve své zahraniční politice prostřednictvím užší spolupráce s Indií, Jižní Koreou nebo Japonskem, jiné – například Španělsko či Maďarsko – budou i nadále usilovat o čínské investice a otevírat nové příležitosti pro Peking.