Hrad Vysoký Chlumec střeží okolní kraj již téměř 640 let

Hrad Vysoký Chlumec, se nachází ve Středočeském kraji v okrese Příbram, nedaleko města Sedlčany. Areál hradu je situován na vysokém, v krajině dominantním žulovém kopci v nadmořské výšce cca 520 metrů. Kdy přesně byl hrad založen, není známo. Samotné pojmenování Chlumec se v písemných pramenech poprvé uvádí v 1. polovině 13. století, konkrétně v roce 1235, kdy je zmiňován jistý Mrakota z Chlumce. Lze však domnívat, že tato zmínka se týkala jiného sídla, nejspíše dvorce ve stejnojmenné vsi. 

Kamenný hrad na vrcholu kopce stál stál nepochybně v 80. letech 14. století, kdy se v roce 1382 v deskách dvorských zmiňuje purkrabí Zbyněk z Chlumce. O tři roky později v roce 1385 je zmiňován přímo majitel hradu Purkart z Janovic, který je považován za stavitele hradu. Jednalo se oblíbence krále Václava IV. Jeho působení na královském dvoře umožňuje představu, že si zde nechal vystavět hrad v podobě tehdy módní dvoupalácové dispozice. V 90. letech 14. století získal Purkart post zemského soudce a nakonec i nejvyššího purkrabí, což poukazuje na jeho společenské postavení i jistou nutnost reprezentace.

Nelze vyloučit, že v místech hradu Vysoký Chlumec stálo menší, starší sídlo, jak dokládají některé archeologické nálezy v druhotné poloze. Ty však nemusí být dokladem sídla, ale jen krátkodobé lidské aktivity. Současný hrad je prokazatelně až dílem z pokročilé 2. poloviny 14. století, konkrétně zmiňovaného Purkarta z Janovic.

Přesnou podobu původního dvoupalácového jádra není možné za současného stavu poznání bezpečně určit. Tvořily ho však dva protilehlé paláce, svírající mezi sebou vnitřní nádvoří, vymezené po zbylých stranách hradbou, která též spojovala oba paláce. Západní palác byl příčný a jednotraktový. Východní palác byl hlubší a proporcionálně značně ovlivněn zužujícím se a stoupajícím skaliskem hradního vrchu. Pro určitou představu, jak hrad kdysi vypadal, může posloužit ikonografický pramen v podobě renesanční rytiny od Jakuba Willenberga.

V majetku potomků Purkarta zůstal až do konce 70. let 15. století, kdy se dostává na dlouhý čas do rukou rodu Lobkoviců. Za jejich časů, především v polovině 16. století a v polovině 17. století došlo ke stavebním úpravám, které si však kladly za cíl pouze zvýšit obytné a provozní kvality sídla bez razantních úpravách původního dvoupalácového hradního jádra. Jeho charakter se pozměnil až vlivem úprav na konci 17. století, kdy došlo ke zborcení východní paláce a vestavění kaple do jeho zbytků. 

Mezi slavné majitele patřil například Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, jehož manželkou byla též známa Polyxena z Lobkovic, rozená z Pernštejna. Zdeněk byl vysokým představitelem katolické strany v habsburském království a po vypuknutí stavovského povstání musel v roce 1619 odejít do exilu a hrad mu byl zabaven. Zpátky do svého vlastnictví ho získal až po bitvě na Bílé hoře. V roce 1644 se stal hrad pokladnicí lobkovického majetku, kam byly svezeny cennosti z ostatních panství. Ovšem na konci třicetileté války dobyla Vysoký Chlumec švédská vojska a zpustošila ho.

V držení Lobkoviců zůstal hrad až do druhé světové války, kdy byl zabaven protektorátními úřady. V roce 1948 byl znárodněn. Státní zůstal hrad až do 90. let. Během vlastnictví státu byl též zpřístupněn veřejnosti.

Po Sametové revoluci byl hrad v roce 1992 v rámci restitucí vrácen Lobkowiczům a ti ho v roce 1998 prodali příbuznému rodu, jehož představitelem je Riprand, hrabě Arco-Zinneberg, který hrad užívá dodnes. Jeho manželkou je vnučka posledního českého krále a rakouského císaře Karla I., Maria Beatrix. Hrad je od té doby veřejnosti nepřístupný.