"Nechceme být vyžírkou v NATO." Opata a Metnar odmítli snižování armádního rozpočtu

Komunisté, kteří podporují menšinovou vládu ANO a ČSSD, podmiňují schválení státního rozpočtu na příští rok právě snížením plánovaného vojenského rozpočtu o deset miliard korun. Tuto částku chtějí převést do rozpočtové rezervy.

"S velkými obavami sledujeme pro nás tak známou situaci. Armáda splní úkoly, ale hned se stane obětí škrtů," uvedl Opata. Vojáci se podle něj k politice nikdy nevyjadřují, takže jejich frustrace není slyšet. "Poslední pokus sebrat armádě deset miliard je ale přímý útok na bezpečnost země!," napsal Opata.

Poukázal na to, že stovky vojáků jsou od jara nepřetržitě nasazeny v boji proti koronavirové krizi a že armáda je efektivním nástrojem pro řešení masivních krizí či přírodních katastrof. Zároveň ale poznamenal, že armáda potřebuje moderní techniku, výcvik a kvalitní vojáky. "Bez modernizace se neobejdeme. Všude tam, kde jsou dnes vojenské týmy, už příště nemusí být nic," uvedl.

Opata připomněl, že již letos ministerstvo obrany vrátilo do státního rozpočtu asi tři miliardy korun. "Nikde jsme nebrečeli, že je chceme zpátky. Odložili jsme tisíce menších projektů modernizace a nechali jenom ty zásadní a klíčové. Další zásahy do rozpočtu nás vrátí o léta nazpátek," dodal. Armáda je podle něj komplexní systém a nelze jednu její část "vytrhnout". Zdůraznil, že bez investic se celý systém rozpadne.

Varoval také, že bez modernizace armády se Česko stane černým pasažérem a "trapným vyžírkou" v NATO, se kterým sdílí společnou obranu. Opata poznamenal, že členství v alianci je levnější, než kdyby si Česká republika obranu zajišťovala sama. "Úplně nejhorší je ale hra s důvěrou a motivací všech vojáků, kdyby sliby a prohlášení opět neplatily," dodal. Stabilní a předvídatelný rozpočet označil za zásadní.

Komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá řekla ve čtvrtek České televizi, že KSČM chce deset miliard z armádního rozpočtu převést do rozpočtové rezervy a použít je v souvislosti s epidemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je ochotna o požadavku jednat.

Ministerstvo obrany na letošní rok dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní kasy. V příštím roce by podle aktuálního návrhu ministerstva financí mělo hospodařit s 85,4 miliardami korun. Výdaje by tak měly přesáhnout 1,4 procenta HDP, což vládní koalice slíbila ve vládním prohlášení. Růst rozpočtu je plánován i na další roky, jeho tempo ale není plánováno dostatečně k tomu, aby v roce 2024 ČR vydávala na obranu dvě procenta svého HDP. Česko by tak nesplnilo závazek, ke kterému se opakovaně jeho představitelé u spojenců zavázali.

Plány na snížení rozpočtu ministerstva obrany se nelíbí ani ministrovi Metnarovi. Na twitteru podobně jako Opata poukázal na to, že vojáci pomáhali zvládat třeba povodně, zajišťovali možnost odvolit pro lidi, kteří byli v karanténě, a podílí se na boji s epidemií. "Na vojáky je vždy spolehnutí. Ale když jde o škrtání peněz, jako první se mluví právě o armádě. Jenže my už teď jdeme z hlediska rozpočtu na krev," uvedl. Krácení by se podle něj rovnalo rezignaci na budování schopností a modernizaci armády. Pokud podle něj budou muset vojáci i nadále používat 40 let starou techniku, ztratí motivaci a armáda s nimi přijde o to nejcennější, co má.

Povodně, volby, covid. Na vojáky je vždy spolehnutí. Ale když jde o škrtání peněz, jako první se mluví právě o armádě. Jenže my už teď jdeme z hlediska rozpočtu na krev. Krácení by se rovnalo rezignaci na budování schopností a modernizaci naší armády. A to si vojáci nezaslouží!

— Lubomír Metnar (@metnarl) October 16, 2020

Vojáci byli při řešení koronavirové krize nasazeni například při hlídání státních hranic, do odběrových týmů nebo při rozvozu materiálu. Jejich zdravotníci slouží ve vojenských i civilních nemocnicích a armáda byla pověřena výstavbou polní nemocnice v pražských Letňanech. Její odborníci se také výraznou měrou podílejí na zajištění fungování tzv. chytré karantény.