Jak zabránit krádežím? U Jílkové se řešila sebeobrana i zbraně

Mezi diskutujícími byli Zdeněk Hraba, senátor (STAN), Jiří Dientsbier, senátor (ČSSD), Petra Pecková, starostka Mnichovic, Džamila Stehlíková, psychiatrička a exministryně pro lidská práva, Oldřich Kocourek, bývalý policista a Jiří Hruška, galerista ze Slaného.

Moderátorka Jílková se zeptala senátora Hraby, v čem konkrétně by chtěl posílit právo občanů se bránit proti případným vetřelcům, když už i dnes proti nim můžeme zasáhnout. Ten jí odpověděl, že vyhodnocení nutné obrany závisí na posouzení policie a prokuratury, a že nejsou ojedinělé případy trestně stíhaných lidí za nepřiměřenou obranu. Má obecně pocit, že zákony často zvýhodňují pachatele na úkor obětí. Stehlíková by nicméně měla obavy z případného zneužití. 

Senátor Dientsbier následně namítl, že současná právní úprava je dostačující, a že v případě ohrožení života nebo majetku jsme oprávnění případně i usmrtit. Na Hrabově návrhu mu vadí úsilí o legalizaci jasně a prokazatelně nepřiměřené obrany. Starostka Pecková nicméně namítla, že chce mít možnost bránit se proti případnému nebezpečí všemi dostupnými prostředky, aniž by jí za to hrozilo jakékoliv popotahování. 

Hraba následně hovořil o dvojím možnosti obrany, kdy musí případná oběť dokazovat policii, kdy probíhal útok, a zda směřoval na majetek nebo na život. Svůj návrh hájil i zavedeným institutem hrubé nedbalosti, který by pokryl případné riziko zneužití. Dienstbier se ale stále obával nebezpečí aplikace nového zákona na osoby, které se na cizím pozemku ocitly omylem. Bývalý policista Kocourek nicméně trval na tom, že bychom měli mít právo bránit své vlastnictví.

Pecková namítla, že jí vadí, když jsou poškození zatíženi důkazním břemenem. "Proč bych já měla něco dokazovat?! Ať ten zloděj vysvětlí, proč překonal potřebnou překážku, a proč vnikl na cizí pozemek!," zlobila se Pecková. Jílková pak následně cupovala Hrabův návrh, který zřejmě nikomu nepomáhá, když vylučuje možnost usmrcení nebo vážného zranění případného útočníka. "V Českém rozhlase dne 21. ledna jste řekl, že nesmí dojít k usmrcení, a nemělo by dojít k závažnému zranění," citovala Jílková Hrabu.

Trestné činy páchané pod vlivem drog

Galerista Hruška poznamenal, že současnou právní úpravu považuje za dostatečnou, a vyjádřil výhrady vůči praxi Spojených států, kdy díky dobrým advokátům se každý dokáže "vysekat" z jasně prokazatelné trestné činnosti. Dále vyjádřil obavy z možného impulzivního jednání lidí, kteří sice disponují zbrojním průkazem, ale nemají takříkajíc praxi. Obecně měl vzato, že bezpečnostní situace je v ČR dobrá, a že by zákonodárci měli řešit zneužívání návykových látek, pod jejichž vlivem je často páchána trestná činnost.

Hraba nicméně kritizoval současnou praxi, kdy když například zloděje srazí okradený ze schodů, tak mu hrozí trestní stíhání za těžké ublížení na zdraví. Dientsbier následně hovořil o situacích, kdy dojde k nepřiměřené obraně. Jedná se například o to, když dotyčný střelí zezadu zloděje, který krade televizi. Peckové se ale nelíbilo to, že by se jako oběť vůbec musela hájit, a vynakládat peníze na advokáta. Na Jílkové argumenty, že návrh zákony z Hrabovy dílny nic nevyřeší, odpověděla, že nikoliv. Usmrcení nebo těžké ublížení na zdraví by se stíhalo pouze v případě, kdy by byl pachatel prokazatelně ve stavu, kdy by se nemohl bránit.

Pán z publika konstatoval, že zbrojním průkazem rozhodně nemohou disponovat osoby, které zbraň neovládají. Dále vyjádřil výhrady k tomu, proč by měl tolerovat, že někdo překoná plot, vstoupí na cizí pozemek, a krade. Stehlíková ale varovala před nebezpečnou praxí Spojených států, kdy počet omylem usmrcených jasně převyšuje oběti krádeží a loupeží. Nejsou ojedinělé případy, kdy otec zastřelí svého syna, který se vrací pozdě z diskotéky, v domnění, že se jedná o lupiče. Pecková se pak podělila o příběh své babičky, kterou varovala před případným použitím pohrabáče na případného lupiče.

Měli bychom se humanizovat?

Hruška oponoval, že žijeme v 21. století, a že bychom se měli humanizovat. Nevěří, že by seniorku, která se bránila pohrabáčem, někdo zavřel do vězení. "Soudy nejsou padlé na hlavu," domluvil. Jílková řekla, že soud například osvobodil paní staršího věku, která ubodala lupiče. "Co z toho ale budete mít, když vás osvobodí po několika dnech strávených ve vazbě, po rozpadu manželství, po ztrátě zaměstnání a vysokých nákladech na advokáta," vložil se do toho Hraba. Pán z publika vyjádřil obavy z možného zneužití. Uvedl modelovou situaci, kdyby hypoteticky pozval k sobě domů milence manželky za účelem jeho usmrcení kvůli "násilnému" vniknutí.

Kocourek dále hájil právo hájit svůj majetek. Zástupce veřejnosti, který dostal od Jílkové prostor, si postěžoval na špatnou situaci současné justice. Následně bylo řečeno, že právo bránit se případnému útočníkovi by v případě schválení bylo přímo zakotvené v Listině základních práv a svobod, tedy v ústavním pořádku. Jílková pak poukázala na nebezpečí držení zbraně lidmi s duševní poruchou - viz případ v Německu, kdy střelec usmrtil dokonce i vlastní matku. O střelbě v ostravské nemocnici a dalších kauzách nemluvě. Následovala slovní přestřelka.

Stehlíková varovala před lidmi s psychiatrickými onemocněními, kteří se často dožadují práva držet zbraň. Sama má s nimi zkušenost ze své praxe. Hraba pak v blížícím se závěru diskuze ještě varoval před legislativou EU, která má tendenci zakazovat i nošení nožů, kdy musejí lidé odůvodňovat, proč je u sebe mají. Taktéž konstatoval, že si lidé v bývalé Jugoslávii často nelegálně opatřují zbraně. "Zakážeme i auta, protože je duševně nemocní zneužijí k zabíjení?"," položila Pecková řečnickou otázku. Jílková pak oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude svoboda projevu a její omezování.