Důchody a soc. dávky

Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.

Nově zveřejněné videozáznamy a soudní dokumenty z rozsáhlého právního sporu rodin obětí teroristických útoků odhalují úzké vazby údajného saúdskoarabského agenta Omara al-Bayoumiho na radikální extremisty. Záznamy získané stanicí BBC zásadním způsobem rozporují jeho dlouholetá tvrzení, že nebyl špiónem ani náboženským radikálem.

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz veřejně přiznal, že jeho Křesťanskodemokratická unie utrpěla v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku nejtěžší volební porážku za poslední roky až desetiletí. Výsledky hlasování vyvolaly v řadách vládní strany hluboký šok, neboť vedení nečekalo tak výrazný propad podpory. Podle šéfa spolkové vlády bude mít tento volební výsledek zásadní dopady na celou německou politickou scénu. Merz zároveň upozornil na značnou mezinárodní pozornost, kterou si vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo okamžitě získalo.

Vláda na svém jednání schválila výrazný růst minimální mzdy pro nadcházející období. Od začátku příštího roku se nejnižší garantovaný výdělek zvýší o rekordních dva tisíce pět set korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vládní kabinet schválil koeficienty pro výpočet výdělku na příští dva roky. Návrh příslušného nařízení předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Česká vláda se na svém jednání zabývala nepříznivým vývojem cen pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích. Podle premiéra Andreje Babiše je současná situace kritická v důsledku napjaté geopolitické situace v Hormuzském průlivu a pokračujícího konfliktu na Ukrajině. Předseda kabinetu po zasedání zdůraznil, že Česká republika očekává společné řešení tohoto problému na úrovni Evropské unie. Zásadní komplikaci podle něj představují zejména rostoucí marže rafinérií a jejich nedostatečná zpracovatelská kapacita.

Tělo bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiće bylo vystaveno v pravoslavném chrámu svatého Lukáše v Bělehradě. Srbsko umožnilo veřejné uctění památky odsouzeného válečného zločince i přes důrazná varování ze strany Evropské unie. Na místo se od brzkých ranních hodin shromáždily tisíce lidí, kteří se přišli s nekdejším generálem rozloučit. Rakev zahalená do srbské státní vlajky byla vystavena s jeho vojenskou čepicí a šavlí za přítomnosti čestné stráže v uniformách.

Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo získala ve volbách v německém Sasku-Anhaltsku 43,8 procenta hlasů a připsala si tak historické vítězství. Podle předběžných výsledků obsadí v zemském sněmu 39 křesel z celkových 83, což znamená, že jí k absolutní většině chybějí pouhé tři mandáty. Vedení uskupení nyní usiluje o získání podpory od ostatních stran či jednotlivých poslanců, aby mohlo sestavit novou vládu. Místopředsedkyně poslaneckého klubu strany Beatrix von Storchová prohlásila, že demokracie vyžaduje spolupráci a ostatní političtí aktéři nemohou ignorovat vůli voličů.

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

Vítězství pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo na německé i evropské politické scéně značný ohlas. Analytici podle BBC označují volební úspěch za zásadní průlom a socio-politické zemětřesení. Volební lídr strany Ulrich Siegmund prohlásil, že AfD získala jasný mandát k vládnutí, přestože jí k těsnému dosažení absolutní většiny scházelo několik hlasů. Výsledek hlasování v jedné z nejmenších spolkových zemí má daleko větší význam, než by odpovídalo jejímu počtu obyvatel.

Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.

Americký prezident Donald Trump zveřejnil na sociální síti Truth Social příspěvek, ve kterém naznačil možnost přejmenování amerického státu Nové Mexiko na „Nová Amerika“. Na sdíleném snímku, který následně přeposlal i oficiální účet Bílého domu na platformě X, je zachycen obrys tohoto státu s červeně přeškrtnutým slovem „Mexiko“ a nahrazeným výrazem „Amerika“. Prezident k obrázku nepřipojil žádné doprovodné vysvětlení ani zdůvodnění. Bílý dům v této souvislosti neoznámil žádný formální postup k zahájení procesu přejmenování.

Volební vítězství protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku vyvolalo vlnu reakcí a mnozí političtí analytici ho podle BBC označují za zásadní přelom v německé politice. Ačkoli Sasko-Anhaltsko patří s 1,7 milionu voličů k nejmenším německým spolkovým zemím a AfD těsně nedosáhla na absolutní většinu, dopady tohoto hlasování přesahují hranice daného regionu. Úspěch strany představuje první takto výrazné vítězství nacionálně pravicové formace v německých zemských volbách od konce druhé světové války. Domácí rozvědka přitom sasko-anhaltskou větev AfD oficiálně klasifikuje jako pravicově extremistickou.

Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko historického volebního vítězství. Podle předběžných výsledků získala 44 procent hlasů, což představuje nejsilnější výsledek krajně pravicové strany v německých zemských volbách od druhé světové války. V parlamentu o 83 křeslech obsadí celkem 39 míst. K dosažení absolutní většiny, která je potřebná pro samostatné vládnutí, jí chybí pouhá tři křesla.

Českou hudební scénou na závěr uplynulého víkendu otřásla velmi smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřel Richard Tesařík, zpěvák slavné skupiny Yo Yo Band. Informovala o tom jeho rodina. 

Chladná rána, tropická odpoledne i deštivý den. To všechno nás čeká během prvního ryze zářijového týdne, který právě začíná. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti.

V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.

S blížícím se koncem letního přestupového období se v nejednom českém ligovém fotbalovém klubu dělají překotné změny v kádrech. Pokračují i v jednom z adeptů na ligový titul, kterému ale, jak známo, nevyšel vstup do sezóny – ve Viktorii Plzeň. Západočechy nejnověji potkaly dva odchody. Poté, co byla zveřejněna soupiska kádru pro ligovou fázi Evropské ligy, bylo pro mnohé překvapivé, že se v ní neocitlo jméno obránce Dávida Krčíka. Sedmadvacetiletý obránce, jenž nedávno posunul Plzeň do EL gólem v prodloužení v domácí odvetě proti Crvene zvezdě Bělehrad, se s vedením klubu dohodl na ukončení spolupráce a odchodu do Pardubic. Po pouhých dvou měsících pak kádr Západočechů opouští i záložník Sebastian Boháč, který pro změnu posílil nováčka z Brna Artis, pro kterého je to další z řady nových posil. 

Koaliční partneři, opoziční politici i bývalý prezident podrobili kritice návrh státního rozpočtu na příští rok z dílny ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Podle exprezidenta Miloše Zemana neobsahuje dostatek investic, aby to ospravedlňovalo vysoký schodek. 

Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.