Vědci vidí konec uhlí v Česku různě, žádají rozvoj nízkoemisních zdrojů

Podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera není konec uhlí v Česku před rokem 2033 reálný. Ekolog Alexander Ač naopak uvedl, že dle některých analýz je možný do 10 let. V brzké budoucnosti bude zásadní a potřebný rozvoj nízkoemisních zdrojů, shodli se vědci oslovení ČTK. Wagner pracuje v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV) a na ČVUT, Ač v Ústavu výzkumu globální změny AV. Uhelná komise měla v pátek doporučit termín konce uhlí v Česku.

Podle středečního vyjádření některých členů však zatím rozhodnutí možná nepadne. Ministr životního prostředí a jeden ze dvou předsedů komise Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že vydání doporučení v pátek očekává. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy a druhý předseda Karel Havlíček (za ANO) už dříve řekl, že komise pracuje se scénáři konce uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Spolu s @UniZaKlima jsme před Ministerstvem průmyslu a obchodu. Okupace jsme rozšířili ještě na sídlo ČEZu a Úřad vlády. Přijďte nás podpořit! Už zítra od 7:00 zasedá uhelná komise a my jasně říkáme, že rok 2038 je pro konec uhlí pozděPřijde se na nás podívat i @KarelHavlicek_? pic.twitter.com/HWm3m5Jg7i

— Limity jsme my (@LimityJsmeMy) December 3, 2020

"V nedávné době vyšlo několik analýz, které jak z finančního, tak technologického hlediska, dokládají v ČR možnost dosažení konce uhlí už do roku 2030. Musí ale dojít k mnohem výraznějšímu rozvoji a podpoře obnovitelných zdrojů," uvedl Ač. Je ale nutné zařadit konec uhlí mezi priority, dodal. Ač je člen stínové uhelné komise. Neformální skupina v listopadu označila všechny zmíněné scénáře projednávané uhelnou komisí za příliš pozdní.

Wagner je v otázce konce uhlí před rokem 2033 méně optimistický. "Podle mého názoru to při zachování bezpečnosti, fungování průmyslu a životní úrovně nelze," míní vědec. "Do té doby se podaří postavit jen minimum nízkoemisních zdrojů, které by uhelné nahradily. Určitě nebude stát nový jaderný blok. Ale také bude jen velmi málo větrných turbín. Jednotlivé se sice může podařit postavit rychle, ale taková kapacita, která by významněji nahradila zdroje uhelné určitě ne," poznamenal Wagner. Upozornil, že stavba větrných turbín naráží na odpor obyvatelstva, na přelomu 30. a 40. let bude také konec životnosti starých Dukovan i současných fotovoltaik a větrných zdrojů. "Ty je pak třeba nahradit," zdůraznil jaderný fyzik. Podle jeho názoru dřívější scénář útlumu než rok 2038 není možný.

Také Ač zmínil, že odpor vůči výstavbě několika tisíců větrných turbín je problém. Potíž podle něj může být i "ne zcela vydařená" dosavadní podpora solární elektřiny. "Ekonomické překážky by měly být minimální, jelikož cena elektřiny jak pomocí větru, tak pomocí slunka, je již nižší než ostatní alternativy, a to dokonce i bez zpoplatnění fosilních paliv," dodal k budoucím letům vědec. K otázce jádra Ač řekl, že patří mezi stabilní a spolehlivé nízkouhlíkové zdroje, ale s nevýhodami náročného schvalování nových kapacit, vysokých nákladů i nároků na obsluhu. "Určitě bych neprotestoval proti rozšíření Dukovan, pokud se najdou zdroje a vhodný investor, nesmí to však být na úkor rozvoje obnovitelných zdrojů," zdůraznil vědec.

Jako největší úskalí následujících let vidí Wagner "poměrně iracionální přístup nejen k energetice." "Velice často jsou sny a vize vydávány za realitu a energetické koncepce jsou vytvářeny na základě kampaní bez znalosti dané problematiky a reality," řekl fyzik. To podle něj v Evropě na základě kampaní bez znalostí problematiky může vést k nedostatku stabilních a spolehlivých zdrojů, nejen pro dobu zimních inverzí.

Wagner také řekl, že realizace státní energetické koncepce se v Česku nedaří, což se odráží i na způsobu podpory OZE či jednání o novém bloku v Dukovanech. Varoval před odkladem potřebných řešení.

Související

Více souvisejících

Těžba uhlí uhelná komise Richard Brabec (ANO) Ministerstvo životního prostředí Vědci Ekologie emise

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy