Žaloba na Polsko je dle náměstka opodstatněná. Dohoda by byla lepší

Český zástupce se dnes pokusil přesvědčit Soudní dvůr Evropské unie, že Polsko prodloužením těžby v hnědouhelném dole Turów u českých hranic porušuje unijní právo. Varšava dostatečně neposoudila vliv další těžby na životní prostředí a ta i proto probíhá nelegálně, řekl českým novinářům v Lucemburku náměstek českého ministra zahraničí Martin Smolek.

Polská strana však dnes české námitky opět odmítla jako neopodstatněné. Generální advokát soudu by měl své stanovisko k české žalobě zveřejnit přibližně do dvou měsíců, samotný verdikt lze čekat v první polovině příštího roku.

Česko se na soud obrátilo letos v únoru poté, co loni polské úřady schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise.

"Musíte nutně posoudit provoz toho dolu co do vlivu na životní prostředí a musíte stanovit účinnou možnost, jak to rozhodnutí nechat přezkoumat soudem. To my Polsku vytýkáme, že neudělalo," formuloval po jednání soudu zásadní české argumenty Smolek. Soudci se dnes zástupců obou stran i komise tázali na řadu věcí spojených zejména s tím, že Polsko po podání české žaloby přijalo některé právní úpravy a rovněž povolilo provoz dolu až do roku 2044.

"Je to takové nepřehledné puzzle dílčích rozhodnutí, která vedou k tomu, že může (Polsko) stále těžit," popsal Smolek, podle něhož nebude ani v případě českého vítězství ve sporu jisté, zda a kdy se situace pro obyvatele českých příhraničních oblastí zlepší. Verdikt soudu totiž nemůže přinést zastavení těžby, ale spíše Polsku nařídit nové posouzení vlivů dolu na životní prostředí, což může být dlouhý proces.

Podle Smolka by pro lidi v českém pohraničí bylo větším přínosem uzavření mezivládní dohody, o níž obě strany jednají od jara. Obyvatelům by podle něj zajistila nejen finanční kompenzace za ztráty podzemní vody, ale i stavbu nadzemního valu či kontrolu vlivu těžby na podloží. "Je tam celá řada užitečných ustanovení, která by podle mě byla v tento moment užitečnější pro české obyvatele, než mít za půl roku rozsudek a pak se bavit, jak to bude pokračovat, protože tím rozsudkem by to patrně neskončilo," vylíčil s tím, že dohoda je po technické stránce hotova. Jejímu uzavření však stojí v cestě zejména spor o výpovědní lhůtě, neboť české straně se nelíbí, že Polsko chce mít možnosti ji vypovědět již po dvou letech, ačkoli má těžba trvat řádově déle.

Polský zástupce dnes označil veškeré české argumenty za neopodstatněné. "Zdůrazňuji, a to je náš pohled a rovněž pohled, který jsme představili soudu, že z hlediska polského práva a práva EU byla všechny rozhodnutí vydána v souladu se zákonem," řekl novinářům po jednání Piotr Dziadzio z polského ministerstva životního prostředí.

Soud již v květnu nařídil Polsku ukončit práce v dole Turów až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně. I pokud Varšava soud prohraje, skončí pro něj dnem vydání verdiktu zákaz provozu dolu a pokuta se přestane načítat.

Související

Více souvisejících

ministerstvo zahraničí Polsko důl Turów Soudní dvůr EU

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy