Občané zřejmě budou mít další možnost zapojení do obrany Česka

ředloha upravuje také například odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Navrhovanými změnami se nyní budou zabývat poslanci branného výboru ve standardní dvouměsíční lhůtě. Koalice neprosadila její zkrácení na polovinu.

V současnosti se lidé mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který by o ně požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, Sněmovna by je mohla zrušit.

Nejkritičtěji se k navrhovaným změnám stavěl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, podle kterého se branná legislativa upravuje "pro účely zapojení občanů České republiky do válečného konfliktu". Pozastavil se nad tím, že v souvislosti s dobrovolným předurčením zákon nehovoří o obraně Česka. "Je zde velké riziko, že tento institut, ale nejen on, by mohl sloužit k vyslání českých občanů do zahraničí, například na bojiště na Ukrajině," prohlásil Fiala. Koaliční poslanci se proti tvrzení, že vláda chce zatáhnout Česko do války, ohradili. "Opravdu strašíte velkou část populace a zároveň říkáte, že reagujete na zastrašené lidí," uvedl Jiří Horák (KDU-ČSL).

Poslanec ANO Michal Ratiborský uvedl, že hnutí je pro zvýšení branné přípravy, novela by ale měla podle něho závažné dopady na obyvatele. Připomněl návrh ANO, podle kterého stát podporoval spolky připravující občany na obranu státu. Josef Bělica (ANO) se zase pozastavoval nad tím, že vojenské úřady budou nově moci každého občana informovat o vzniku branné povinnosti, které podléhají všichni od 18 do 60 let. Radovan Vích (SPD) označil za chybu zrušení základní vojenské služby v roce 2004. Nikdo ji nechce znovu zavádět, ale lidem, kteří ji ještě absolvovali, je nyní 37 a více let, a na tuto situaci je nutné nějakým způsobem reagovat, poznamenal.

Státu umožní novela vyplacení ročního náborového příspěvku 24.000 korun novým vojákům v aktivní záloze a zavádí pro ně také stabilizační příspěvek ve stejné výši. Nynější běžnou roční odměnu 18.000 korun předloha nemění, bude ale podmíněna delší, aspoň dvoutýdenní činnou službou. V současnosti postačí aspoň týdenní vojenské cvičení za rok. Voják v aktivní záloze bude moci nově získat navíc dalších až 6000 korun podle výsledku služebního hodnocení. Ostatním vojákům v záloze, kteří se zúčastnili vojenského cvičení dobrovolně nebo na základě vládního opatření, bude podle novely náležet odměna 15.000 korun.

Předloha dále upravuje vymezení operačního nasazení zejména kvůli zahraničním misím české armády a zakotví zákonnou úpravu vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici. Umožní používat vojenské zbraně a další prostředky, například rušičky signálu, vrhače sítí a lasery, k zamezení letu dronů nad vymezenými oblastmi. Na úřadu vlády novela uzákoní pozici poradce pro národní bezpečnost, kterým je nyní Tomáš Pojar, a to i jako tajemníka Bezpečnostní rady státu.