Pavel se sešel s Fialou a Babišem. Řešili očekávaný summit NATO

"Pokud jde o summit, ujasnili jsme si, co bude detailně předmětem jednání a vrcholné schůzky, do jaké míry se bude věnovat posílení obranyschopnosti celé Aliance, jak se to promítne na Českou republiku, jak bude vypadat podpora Ukrajiny v následujícím období a jaké plány budou přijímány. V tom jsme v principu našli shodu, i když samozřejmě není možné hovořit o finálním mandátu projednání summitu, protože ten se stále ještě tvoří. Alespoň základní shoda v parametrech na přístupu k summitu tady ale je," řekl Pavel na tiskovém brífinku.

"Pokud jde o bezpečnostní dohodu, shodli jsme se na tom, že je potřeba ji velice férově a detailně představit. O čem ta dohoda je a hlavně to, o čem není. Je důležité odstraňovat mýty, které se bohužel ve veřejném prostoru velice často objevují. I na tom je oboustranný zájem, aby nevznikaly vlny dezinformací, které budou rozkolísávat společnost a vytvářet obavy tam, kde jsou naprosto neopodstatněné," dodal.

Očekává se, že jedním z témat letošního summitu bude vstup Ukrajiny do NATO. Ukrajinský parlament ale očekává, že Ukrajina obdrží pozvání ke vstupu do Severoatlantické aliance s konkrétními daty až na summitu NATO příští rok ve Washingtonu. Podle vedoucího stálé delegace Nejvyšší rady Ukrajiny při Parlamentním shromáždění NATO Jegora Černěva se tak stane až na přespříštím summitu, nikoliv na tom, který se uskuteční letos v létě ve Vilniusu.

"Pozvánky s konkrétními daty nejsou na tomto summitu zcela realistické. Ale doufám, že na tom příštím, který bude ve Washingtonu, to bude...otázka číslo jedna," řekl Černěv podle serveru Euro Integration.

Dodal, že Ukrajina může ve Vilniusu získat alespoň bezpečnostní záruky. "Vyhlídky jsou realistické, když to bezpečnostní podmínky dovolí. Tato formulace nám bude stačit, plus bezpečnostní záruky, dokud se nestaneme plnoprávnými členy NATO. To je, myslím, maximum, kterého můžeme na summitu ve Vilniusu dosáhnout," řekl Černěv.

Podle Černěva chce Ukrajina slyšet ve Vilniusu "naprosto jasné ujištění", že na ni NATO po válce čeká. "Žádáme také o harmonogram členství po válce. Vyvíjíme tlak, požadujeme to na různých úrovních a v různých formátech, vysvětlujeme," uvedl. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si je sám vědom toho, že dokud bude Ukrajina ve válce s Ruskem, vyhlídky na členství v NATO jsou nízké. "Jsme realisté, víme, že během války nebudeme v NATO," řekl Zelenskyj po nedávném setkání s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexandrem De Croomem v sídle Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu.

"Chceme ale velmi jasný signál, že po válce v NATO budeme," dodal. Ukrajina tlačí na možnost přijetí do NATO od zahájení ruské invaze v únoru 2022. Integraci považuje za jedinou skutečnou záruku své bezpečnosti.

Ukrajina má zkušenosti, ale i válečný stav

Před několika týdny před zasedáním kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že se Ukrajina členem aliance stane, uvedla agentura Reuters. Dodal ale, že to nebude hned a je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku. 

"Všichni členové NATO se shodli, že Ukrajina se stane členem aliance. Teď je ale hlavní její vítězství," řekl Stoltenberg s tím, že jakmile válka skončí, musí být Kyjev vojensky dostatečně silný. Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze.

Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.

Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.