Prezident Petr Pavel tvrdí, že zaznamenal názor, že vláda buď některé věci nekomunikuje dostatečně, nebo, že nejsou vyslyšeny argumenty opozice. Uvedl to po jednání s Petrem Fialou a Andrejem Babišem, na němž řešili nadcházející summit NATO ve Vilniusu a bezpečnostní dohodu se Spojenými státy.
"Pokud jde o summit, ujasnili jsme si, co bude detailně předmětem jednání a vrcholné schůzky, do jaké míry se bude věnovat posílení obranyschopnosti celé Aliance, jak se to promítne na Českou republiku, jak bude vypadat podpora Ukrajiny v následujícím období a jaké plány budou přijímány. V tom jsme v principu našli shodu, i když samozřejmě není možné hovořit o finálním mandátu projednání summitu, protože ten se stále ještě tvoří. Alespoň základní shoda v parametrech na přístupu k summitu tady ale je," řekl Pavel na tiskovém brífinku.
"Pokud jde o bezpečnostní dohodu, shodli jsme se na tom, že je potřeba ji velice férově a detailně představit. O čem ta dohoda je a hlavně to, o čem není. Je důležité odstraňovat mýty, které se bohužel ve veřejném prostoru velice často objevují. I na tom je oboustranný zájem, aby nevznikaly vlny dezinformací, které budou rozkolísávat společnost a vytvářet obavy tam, kde jsou naprosto neopodstatněné," dodal.
Očekává se, že jedním z témat letošního summitu bude vstup Ukrajiny do NATO. Ukrajinský parlament ale očekává, že Ukrajina obdrží pozvání ke vstupu do Severoatlantické aliance s konkrétními daty až na summitu NATO příští rok ve Washingtonu. Podle vedoucího stálé delegace Nejvyšší rady Ukrajiny při Parlamentním shromáždění NATO Jegora Černěva se tak stane až na přespříštím summitu, nikoliv na tom, který se uskuteční letos v létě ve Vilniusu.
"Pozvánky s konkrétními daty nejsou na tomto summitu zcela realistické. Ale doufám, že na tom příštím, který bude ve Washingtonu, to bude...otázka číslo jedna," řekl Černěv podle serveru Euro Integration.
Dodal, že Ukrajina může ve Vilniusu získat alespoň bezpečnostní záruky. "Vyhlídky jsou realistické, když to bezpečnostní podmínky dovolí. Tato formulace nám bude stačit, plus bezpečnostní záruky, dokud se nestaneme plnoprávnými členy NATO. To je, myslím, maximum, kterého můžeme na summitu ve Vilniusu dosáhnout," řekl Černěv.
Podle Černěva chce Ukrajina slyšet ve Vilniusu "naprosto jasné ujištění", že na ni NATO po válce čeká. "Žádáme také o harmonogram členství po válce. Vyvíjíme tlak, požadujeme to na různých úrovních a v různých formátech, vysvětlujeme," uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si je sám vědom toho, že dokud bude Ukrajina ve válce s Ruskem, vyhlídky na členství v NATO jsou nízké. "Jsme realisté, víme, že během války nebudeme v NATO," řekl Zelenskyj po nedávném setkání s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexandrem De Croomem v sídle Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu.
"Chceme ale velmi jasný signál, že po válce v NATO budeme," dodal. Ukrajina tlačí na možnost přijetí do NATO od zahájení ruské invaze v únoru 2022. Integraci považuje za jedinou skutečnou záruku své bezpečnosti.
Ukrajina má zkušenosti, ale i válečný stav
Před několika týdny před zasedáním kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že se Ukrajina členem aliance stane, uvedla agentura Reuters. Dodal ale, že to nebude hned a je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku.
"Všichni členové NATO se shodli, že Ukrajina se stane členem aliance. Teď je ale hlavní její vítězství," řekl Stoltenberg s tím, že jakmile válka skončí, musí být Kyjev vojensky dostatečně silný. Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze.
Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.
Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.
před 1 hodinou
Související

Tureckému prezidentovi vadí výzdoba OSN, která mu připomíná „barvy LGBT“

Prezident Petr Pavel v OSN: "Má země ví, jak vypadá mnoho let okupace Moskvou," a odsoudil ruskou agresi na Ukrajině
Petr Pavel , Andrej Babiš , Petr Fiala (ODS) , NATO
Aktuálně se děje
před 45 minutami

Ruský zákaz vývozu nafty nebude trvat dlouho. Rusko nemá, kde ji skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo
před 1 hodinou

Minimální mzda od příštího roku vzroste až o 2100 korun
před 1 hodinou

Tureckému prezidentovi vadí výzdoba OSN, která mu připomíná „barvy LGBT“
před 2 hodinami

Na Valném shromáždění OSN chybí přední politici, například Macron. Poslankyně mluví o ztrátě
před 2 hodinami

Víkendové počasí: Teploty až na výjimky nepřekročí dvacítku
včera

Tragický výbuch na Prostějovsku šetří policie. Řekla, s jakou teorií pracuje
Aktualizováno včera

Německo by mohlo obnovit kontroly na hranicích s ČR kvůli nelegální migraci
včera

Zemřel bývalý italský prezident Napolitano, bylo mu 98 let
včera

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie
včera

První dvě trenérské změny ve fotbalové lize. V Hradci nahrazuje Webera Kotal, v Karviné skončil Hejdušek
Aktualizováno včera

Írán předvedl dron, který údajně předčí veškerou konkurenci v doletu
včera

Nizozemsko potvrdilo ukončení těžby na největším plynovém poli ke konci září
včera

Zvrat v pomoci Ukrajině. Biden slíbil poskytnutí střel ATACMS, tvrdí NBC
včera

Střelba v Uherském Hradišti. Řidiči se dostali do konfliktu, jeden skončil v péči lékařů
včera

Le Penová vrací Evropskému parlamentu 330 000 za fitkivní zaměstnance. Splácí i ruské dluhy
včera

Ukrajinské síly podnikly raketový útok na sídlo Černomořské flotily v Sevastopolu
včera

Česká pošta propustí do konce roku téměř 300 lidí. Chce ušetřit stovky milionů
včera

Babiš označil Fialu za "plyšového mimoně". Poslanci se ke schválení konsolidačního balíčku nedostali
včera

Falešná naděje Ukrajiny? Vytoužené F-16 poměr sil nutně změnit nemusí, mohou být i přítěží
včera
Ukrajinská vojska prolomila poslední linii obrany. Ruskou okupační armádu trhají napůl
Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že ukrajinská obrněná vozidla operují za poslední linií ruské obranné vrstvy v západní části Záporožské oblasti. Podle ISW ukrajinské ozbrojené síly prorážejí tuto obrannou linii, nelze ale potvrdit, zda ji zcela prolomili.
Zdroj: Libor Novák