Úsvit u vlády narazil: Přímá volba starostů je nedomyšlená

Předloha se o přímé volbě starostů zmiňuje podle předběžného stanoviska pro dnešní zasedání kabinetu i v ustanovení, které se vedle obcí a měst vztahuje na kraje. Je to "přinejmenším nepodařené a nedomyšlené", upozornili vládní legislativci.

Předkladatelé podle nich nedělají mezi kraji a obcemi velký rozdíl. Právníci kabinetu dokonce spekulovali o tom, zda není cílem autorů předlohy to, aby v krajích v budoucnu působili místo hejtmanů přímo volení starostové.

Kabinet ve svém stanovisku vyjádřil obavy z toho, že soustředění většího množství pravomocí do rukou jednotlivce by mohlo mít pro obec horší následky, než je současné kolektivní rozhodování rad a zastupitelstev. Přímo voleného starostu by taky bylo mnohem těžší odvolat z funkce, upozorňují vládní legislativci.

Zavedení přímé volby starostů měla v programu bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS), nakonec od záměru ustoupila. Autoři nynější ústavní novely se v návrhu odvolávají na rozbory, které za Nečasova kabinetu k přímé volbě vznikly.

Ve Sněmovně už leží předloha skupiny poslanců TOP 09 a Starostů, která předpokládá zavedení přímé volby starostů v obcích do 1500 obyvatel a v obcích do 10.000 obyvatel v případě, že by v nich z rozhodnutí zastupitelů nevznikla rada.

„Záměrně navrhujeme malé obce, ve kterých se nevolí rada," říká zástupce předkládajících poslanců za Starosty a nezávislé (STAN), místopředseda sněmovny Petr Gazdík.

Dopředu také odráží opakovanou kritiku, že přímá volba paralyzuje obce v případě, že starosta a většina v zastupitelstvu budou vzájemně v opozici: „Starosta nikdy nemůže být solitér. Pokud je natolik populární, že projde v přímé volbě, měl by být natolik politicky schopný, že se do zastupitelstva prosadí i jeho politický tým." Starostu by si v takto malých obcích lidé nejen sami volili, ale jedině oni – a nikoliv zastupitelstvo jako dosud – by ho také mohli odvolat. Tohoto místního referenda by se musela zúčastnit nadpoloviční většina voličů dané obce.