Praha - Regionální sněmy ODS v Praze, jižních Čechách, v Karlovarském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji ve čtvrtek podpořily kandidaturu úřadujícího lídra strany Petra Nečase na post předsedy strany. Největší podporu na 1. místopředsedu má před víkendovým kongresem ODS David Vodrážka.
Pražští občanští demokraté by jako další místopředsedy ODS chtěli jihomoravského Pavla Blažka a Pavla Drobila z Moravskoslezského kraje, Martina Kubu z jižních Čech nebo Milana Cabrnocha ze Středočeského kraje.
Delegáti zvolili pražské kandidáty veřejným hlasováním. Hlasování pro Nečase bylo podle europoslance Jana Zahradila téměř jednomyslné, získal 99 z asi 103 hlasů, Vodrážka jako asi 100 hlasů ze 105. Pro Cabrnocha hlasovalo podle Zahradila asi 102 delegátů, pro Drobila kolem 80, Blažka kolem 60 a Kubu kolem 60 (toho navrhla Praha 13). Němcová získala s Vondrou shodně asi 45 hlasů.
"Myslel jsem, že zůstane u pražských kandidátů. Ale je zde zřejmě snaha získat si hlasy od regionů, jejichž kandidáti budou pak podpořeni ve volbách na kongresu. To se takhle pak dělají takové meziregionální dohody," vysvětlil Zahradil.
Skutečnost, že Němcová ani Vondra hlasováním neprošli, nebylo podle Zahradila překvapením. "Hlasování na kongresu je tajné. Tohle je jen taková symbolická podpora, nikdo tedy nemůže odhadnout, jak víkendový kongres dopadne. Myslím, že kongres bude vypadat jinak," dodal.
Delegáti na regionálním sněmu ODS Moravskoslezského kraje v Ostravě nominovali kromě dvojice Nečas-Vodrážka na řadového místopředsedu regionálního lídra Pavla Drobila. "Na další místopředsedy strany nominovali přítomní delegáti Pavla Blažka z Jihomoravského a Jiřího Pospíšila z Plzeňského kraje," řekla Mediafaxu regionální manažerka Eva Prudilová.
Nečas a Vodrážka dostali nominace i v Karlovarském kraji. "Na funkci řadového místopředsedy ODS jsme nikoho nenominovali," řekl regionální manažer ODS Jaroslav Roubíček. Podle jeho slov tím regionální sněm nechává volnější ruku Nečasovi.
Jihočeský regionální sněm ODS podpořil společně s Nečasem a Vodrážkou jihočeského lídra Martina Kubu jako kandidáta na řadového místopředsedu. "Jihočeská ODS dlouhodobě dosahuje dobrých výsledků ve volbách a jako jedna ze čtyř dokázala v letošních parlamentních volbách ve svém regionu zvítězit. Myslím, že bychom měli mít ambici se podílet na republikovém vedení ODS a máme do něj co přinést. Kandidaturu proto přijímám," komentoval nominaci Kuba.
Pro Nečase ve funkci předsedy se jednoznačně rozhodl i čtvrteční regionální sněm ODS Olomouckého kraje. Za místopředsedu strany by občanští demokraté v regionu chtěli bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. "Zde již volba nebyla jednomyslná, vybírali jsme z osmi nominací," řekl regionální předseda strany Ivan Kosatík. "Do funkce prvního místopředsedy nenavrhujeme nikoho. Nominaci sice měla Miroslava Němcová, ale nezískala dostatečnou podporu," dodal Kosatík. Do žádné funkce už nekandidoval lídr olomoucké krajské kandidátky do Poslanecké sněmovny a bývalý ministr vnitra Ivan Langer, který se při květnových volbách zásluhou kroužkování do sněmovny nedostal.
Nečas tak má podporu v Praze i ve všech 9 krajích, kde už regionální sněmy nominovaly. Vodrážka jako 1. místopředseda dostal podporu v 6 regionech, konkuruje mu zatím s jednou nominací Miroslava Němcová. Ve čtvrtek večer jednají ještě v Plzeňském a Pardubickém kraji. V pátek budou schvalovat nominaci v Ústeckém a Královéhradeckém kraji.
Občanští demokraté se sejdou na mimořádném celostátním kongresu o víkendu 19. a 20. června. Zvolí nové vedení strany, před volbami totiž odstoupil předseda ODS Mirek Topolánek a ve sněmovních volbách neuspěly některé stranické špičky, které ohlásily, že již do vedení strany kandidovat nebudou, například Ivan Langer nebo Petr Gandalovič. Lídr strany Petr Nečas už ohlásil, že je připraven ucházet se o předsednický post. Pravděpodobný šéf ODS avizoval, že by chtěl stranu očistit od skandálů a ve vedení strany by proto rád viděl například exministry Jiřího Pospíšila a Alexandra Vondru.
Na místopředsedy kromě Vodrážky a Němcové kandidují senátor Alexandr Vondra, exministr Jiří Pospíšil, bývalý středočeský hejtman Petr Bendl, hovoří se také o starostce Prahy 2 Janě Černochové nebo europoslanci Milanu Cabrnochovi, podporu dostal i Pavel Blažek, Pavel Drobil a Martin Kuba.
Související
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
Nečas, Nagyová a Boček jsou vinní v kauze trafik pro poslance ODS, rozhodl soud
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák