Babiš: Já že jsem si vymyslel biopaliva? Tak hele...

"Protože se o biopalivech (především díky jednomu poslanci, který si na tomto tématu staví další politickou kariéru) opět objevila řada výmyslů a lží, chtěl bych zde některé nejčastější mýty rozptýlit. Podobný materiál už jsem na blog dával v roce 2012, tedy v roce, kdy Kalouskova vláda schvalovala koncepci pro podporu biopaliv od roku 2015 (dnes o tom ale Miroslav Kalousek neví...)," píše úvodem svého blogu Babiš. Následuje výčet největších mýtů, které se dotýkají problematiky biopaliv.

Jedním z nich je mýtus, že EU končí s biopalivy. "Poslední zásadní hlasování Evropského parlamentu (Q1/2015), navazující na hlasování Rady EU v září 2014 potvrdilo cíl 10% náhrady energie v dopravě v EU do roku 2020 a současně limitovalo užití biopaliv z potravinářské biomasy z tohoto celkového cíle na úrovni 70 %, tj. 7 % náhrady energie v dopravě. I tento limit bude v ČR znamenat jejich další nárůst o cca 25 %," píše k tomu ministr.

Za další mýtus považuje: "Andrej Babiš si vymyslel biopaliva a povinné přimíchávání". Ministr upozorňuje, že první evropská směrnice o přimíchávání biopaliv do pohonných hmot vznikla v roce 2003 a připravovala se 5 let, tedy od roku 1998. Cílem EU je 10 % podíl biopaliv do r. 2020 a na základě posledního vývoje je jasné, že se tento cíl nemění.

Další nepravdou je, že pokud se neschválí novela zákona o spotřebních daních, biopaliva v ČR úplně skončí. "V souladu s evropskou legislativou a se zákonem o ochraně ovzduší se budou biopaliva přimíchávat dále, ale pouze v rámci povinného přimíchávání. Velikost trhu biopaliv zůstane v ČR prakticky nezměněna, jen dojde ke zdražení pohonných hmot pro všechny motoristy. V budoucnu však bude muset dojít nárůstu této povinnosti," doplnil Babiš.

Dalším mýtem je tvrzení, že "nová legislativa zvyšuje podporu pro biopaliva." Podle Babiše je to úplně naopak. "Navržený druhý víceletý program podstatně zpřísňuje podmínky pro používání biopaliv – ruší nulovou spotřební daň u 100% biopaliv a zavádí nově sazbu spotřební daně až cca 2 Kč/litr, zvyšuje sazbu spotřební daně u směsných biopaliv (SMN 30, E 85) a zároveň omezuje zatím neomezené započítávání vysokoprocentních biopaliv do zákonné normy povinného přimíchávání," dodal.

Popírá také, že by Agrofert napsal a proloboval novelu zákona o spotřebních daních, která prodlužuje podporu biopaliv. "Současný druhý víceletý program se na ministerstvu zemědělství připravoval již od roku 2013 a do vlády šel bez pozornosti médií v srpnu 2014. Vzhledem k tomu, že jde o daňový zákon, mělo ho předkládat Ministerstvo financí, avšak kvůli ohlášenému střetu zájmů Andreje Babiše ho předkládalo ministerstvo zemědělství. Když nebude přijata novela zákona o spotřebních daních podle nově navržených podmínek, tak daňová podpora pravděpodobně skončí 1. 7. 2015. Biosložky se do paliv budou přimíchávat dál do úrovně povinného přimíchávání, pouze to povede ke zdražení pohonných hmot," uvedl k tomu.

za mýtus považuje také to, že v okolních státech nikdo biopaliva nepodporuje. "V ČR je podpora biopaliv obecně nižší než v okolních státech, stejně jako aktuální objem přimíchávání. Například v Rakousku nebo na Slovensku je uplatněna nulová sazba spotřební daně i objem biopaliv v nízkoprocentních směsích, v ČR nikoli. V jiných státech, například Belgii nebo Francii, funguje nebo fungoval takzvaný kvótní systém, který prakticky podporoval pouze domácí producenty. V Polsku zase platí, že 70 % biosložek musí pocházet z domácích zemědělských surovin," podotkl Babiš.

Jedním z mýtů je podle něj i tvrzení, že když se v ČR přestanou vyrábět biopaliva, přestane se pěstovat řepka. Podle něj nepřestane, a to s ohledem na vysokou poptávku v okolních zemích. Bude se prý pěstovat nadále, bude se však vyvážet a finální biopaliva se budou do ČR dovážet.

Názor, že se řepka se používá jen na biopaliva, považuje za další lživé tvrzení. "Na biopaliva jde o něco méně než polovina řepky (47 %). V roce 2000 bylo 325 000 ha hektarů řepky, což je 9,2 % zemědělské půdy, v roce 2014 byla řepka oseta na 389 tis. ha, což je 11,1 % zemědělské půdy. V průměru za poslední roky jde 40 % na biopaliva, 27 % na výrobu potravin a 33 % na export," vysvětluje.

Podobným mýtem je i to, že se biopaliva vyrábí jenom z řepky. "Sice je řepkový methylester nejkvalitnější přísadou do motorové nafty, ale je možné estery vyrábět i z rostlinných olejů, jako jsou palmové nebo sójové, které se však v ČR ani EU nevyrábí. Současně se vyrábí bioetanol z kukuřice, cukrové řepy nebo pšenice či dalších škrobnatých nebo cukernatých surovin," dodal Babiš.

Dalším mýtem je podle něj i tvrzení, že "tuzemští výrobci mají monopol na dodávku biopaliv pro ČEPRO." Babiš podotkl, že tomu tak není. "Nákup biopaliv probíhá formou veřejných zakázek, dodavatelé navíc každý měsíc znovu soutěží v cenových minitendrech. Přihlásit se může kdokoli. Navíc 35 % biopaliv se do ČR dováží. ČEPRO nemá povinnost nakupovat od tuzemských podniků a část biopaliv podle dostupných a veřejných informací dováželo a dováží z okolních států," vysvětlil.