Šabatová zkritizovala průtahy v soudních řízeních

Ombudsmanka Anna Šabatová na dnešní tiskové konferenci uvedla, že nejčastější důvody průtahů jsou čtyři: obstrukce účastníků řízení, nesprávná procesní strategie soudce, prodlevy způsobené zapůjčováním spisů mezi soudy a přetíženost soudů.

„Organizovat soudnictví a řešit přetíženost soudů je věcí státu. Nedostatky proto nemohou jít k tíži občanů, kteří právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době," vysvětluje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, kterého ochránkyně touto agendou pověřila, a dodává, že ostatní příčiny průtahů musí odstraňovat samy soudy. Obstrukčnímu jednání je možné bránit například i ukládáním pořádkové pokuty, k průtahům při zapůjčování spisů zase nemusí docházet, pokud by soud pořídil kopie nezbytné části spisu.

Šabatová loni obdržela 240 stížností na státní správu soudů, z toho 131 směřovalo na průtahy řízení a 25 na nevhodné chování soudců. „Toto číslo se může zdát malé v porovnání s tisíci soudních řízení, ale je třeba si uvědomit, že stížnosti k veřejnému ochránci práv představují vždy pouhý zlomek ilustrující obecný problém, s nímž se potýkají lidé v celé republice," podotkla ombudsmanka.

K zabránění průtahů způsobených znalci by měl soudce podle veřejné ochránkyně práv předem se znalcem projednat, zda je schopen posudek vypracovat v zamýšlené lhůtě a případně oslovit znalce jiného. To se prý neděje. "V řadě případů stále postrádám aktivní přístup soudů ke znalci. Zpracování znaleckých posudků je totiž téměř vždy spojeno se zasláním spisu znalci. Po dobu, kdy má znalec spis u sebe, nemůže soud pokračovat v řízení," upozornil Křeček.

Přes dvacet stížností ročně obdrží ochránkyně na nevhodné chování soudních osob a na narušení důstojnosti řízení. Poměrně závažný je přitom fakt, že ještě v roce 2012 si na nevhodné chování soudců ochránci stěžovali jen dva lidé.