Stále víc lidí si stěžuje na nevhodné chování soudců, upozornila Šabatová

"Jeden ze stěžovatelů například namítal, že soudce požadoval, aby se mu představil a sdělil, zda je v daném řízení navržen jako svědek. Vše pak nadiktoval do protokolu," uvedla Kancelář veřejného ochránce práv v tiskové zprávě. "Ochránce se však setkal i s případem, kdy soudkyně do protokolu podrobně diktovala popis přítomných osob. Dotčenými osobami to může být vnímáno jako nepříjemné a ponižující," dodala kancelář.

Podle veřejné ochránkyně práv se soudce může vhodným způsobem dotazovat přítomných v jednací síni na jejich status, protože potřebuje zajistit, aby na jednání nebyl přítomen dosud nevyslechnutý svědek. Nemůže ale zástupce veřejnosti nutit ke sdělení jména a příjmení nebo jiných identifikačních údajů, žádat předložení občanského průkazu či dokonce při odmítnutí této žádosti vykázat člověka ze soudní síně. "Pro účely protokolu postačí obecné sdělení, že je někdo zástupcem veřejnosti," konstatovala kancelář.

Právník Miroslav Frýdek z Kanceláře veřejného ochránce práv doplnil, že stížnosti na chování soudců sice vzrůstají, neznamená to ale, že všechny tyto podněty jsou důvodné. Za stížnostmi totiž často mohou stát ti účastníci řízení, kterým u soudu nebylo vyhověno.

To, jak by se měl soudce v jednací síni chovat, upravuje jednak zákon o soudech a soudcích, jednak etický kodex. Zákon stanoví, že soudcovo chování nesmí ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Podle Šabatové je úkolem předsedů a místopředsedů soudů, aby se stížnostmi na chování soudců zabývali a vyvodili z nich odpovídající důsledky - podle intenzity prohřešku i v podobě zahájení kárného řízení.

Soudcovská nezávislost dává soudci volnost při utváření právního názoru. Ochránce se však také zabýval otázkou, zda je možné vyvozovat vůči soudci důsledky, když se později ukáže, že byl jeho právní názor nesprávný.

„Postihovat soudce za právní názor je nepřípustné, ale jiná situace nastane, pokud soudce opakovaně nerespektuje závazný právní názor instančně vyššího soudu a trvá na svém. Tím by zcela popřel smysl opravných prostředků," upozorňuje ochránkyně. Podle ní by tak soudce mohl ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování. Pokud by nerespektoval jasně formulovaný právní názor vyššího soudu, vyvolal by pochybnosti o své erudici, nestrannosti a nezávislosti.