ROZHOVOR | Schengen v ohrožení? Europoslanec prozradil, k čemu může dojít

Podíváme-li se na aktuální uprchlickou krizi, v jaké situaci se nyní Evropa nachází? Můžeme pode Vás mluvit o stavu zanedbání, nebo dokonce ohrožení?

Více než uprchlíci Evropu ohrožuje podle mne pokles schopnosti zástupců zemí nalézt rychlá řešení problémů a poté je realizovat. Nepochybně, systém azylové politiky a dublinská pravidla měla být dříve upravena tak, aby tuto situaci dokázala rychle a efektivně řešit. Stejně tak měla lépe fungovat ochrana hranic či návratová politika přistěhovalců, kteří nezískají povolení k pobytu.

Německo slovy Angely Merkelové nejprve chtělo přijmout všechny syrské uprchlíky, následně zavedlo kontroly na hranicích. Jak to na Vás působí?

Všechny věci související se zaváděním hraničních kontrol jsou důsledkem příliš pomalé dohody zemí na tom, jak společně problém řešit. Žádná země, nevyjímaje Německo, si nemůže dovolit řešit problém uprchlíků za celou Evropu. Kancléřka podle mého názoru reagovala na opravdu krizovou situaci v některých hraničních zemích Schengenu. Myslím, že její nabídka byla jak nepochopena migranty, tak ji některé země považovaly za cestu, jak přehodit svůj nutný podíl na řešení situace na jinou zemi. A to přece nejde...

Maďarsko následně vyhlásilo krizový stav, Srbsko hovoří o povolání armády, nyní uprchlíci objevili novou cestu přes Chorvatsko. Kam až to podle Vás může zajít, než se najde nějaké funkční řešení?

Může dojít k rozpadu Schengenu, pokud představitelé zemí nepochopí, že nejde o jejich domácí problém, ale problém celé unie. A nezačnou dle toho jednat. Obávám se, že pád volného pohybu v Evropě by mohl nastartovat postupnou demontáž unie tak, jak ji dnes známe.

Měla by se EU nebo Evropa obávat o svou existenci?

Unie bude existovat jen tak dlouho, dokud ji členové budou chtít. A budou dle toho jednat. Myslím, že si to musíme uvědomit...

Česká republika je zatím stranou hlavního proudu uprchlíků. Může se to změnit?

Nemyslím. Uprchlíci stále doufají, že najdou svůj nový život v Německu, i když to není reálné. Je třeba s nimi bezesporu lépe pracovat a vysvětlit jim, že pokud zde chtějí hledat nový život, musí začít s respektem k pravidlům. Takže spíše myslím, že bychom se měli připravit na to, jak se postarat o těch pár stovek těch, kterým bychom dle uzavřené dohody měli v případě udělení azylu poskytnout místo u nás k životu.

Evropská komise schválila kvóty, které řeší umístění 160 000 uprchlíků. Jen Německo ale letos čeká na milion běženců a desítky tisíc dalších se pohybují po Evropě. Bude to stačit? Vyřeší to něco?

Nezaměňujme celkový počet migrantů (to je velmi vysoké číslo) a počet lidí, kteří mají dle dosavadních pravidel šanci uspět v azylovém řízení (dle návrhu komise lidi ze zemí, kde je doposud úspěšnost nad 75%). Musíme se naučit rychle a efektivně ty, co neuspějí vracet. Mělo by se to také týkat těch, kteří se snaží získat azyl podvodem. Ideální by bylo vracet takovéto migranty již od hranic poté, co se v rychlém řízení toto zjistí. Německo to již činí.

Podle exprezidenta Václava Klause evropští lídři proti migrační vlně nebojují záměrně. Domnívá se, že z migrantů by mohla vzniknout první skupina příslušníků vysněného evropského národa, , kteří nebudou mít žádné minulostní vazby a kteří se díky tomu budou s EU snadno a rychle identifikovat. Co si o tom myslíte?

Považuji to za nesmysl. Myslím, že všichni chápou, že dnešní stav je problém. I když ten vznikl mimo naše území... Ale platí, že mnoho lidí v Evropě cítí věci, jako je morální odpovědnost jedné z nejbohatších částí světa či respekt k závazkům typu ženevských konvencí jinak než bývalý pan president.

Jaké kroky by měla v následujících dnech a týdnech zaujmout česká vláda a Evropská unie?

Pragmaticky a rychle realizovat dohodnuté kroky, myslím, že by to mělo pomoci rychle dosáhnout viditelného zlepšení.