Šéf Národní demokracie Bartoš byl obviněn za text na ceduli v Polné

Hrob a místo, kde byla Hrůzová o Velikonocích roku 1899 zavražděna, navštívili, oba obvinění během loňských velikonočních svátků. Na ceduli, kterou Bartoš a Zemánek nechali u hrobu Hrůzové, byla podle MfD fotografie zavražděné dívky a v textu, pod který se oba podepsali, mimo jiné stálo: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena."

List také uvádí, že podle Doležela čin Baroše a Zemánka vybízel k rasové nesnášenlivosti a k řešení židovské otázky, což je termín bytostně spjatý s holokaustem. „Adam B. Bartoš se už několik let pohybuje za hranou toho, co můžeme považovat za politickou nekorektnost a projevuje se jako ryzí antisemita předválečného střihu. Je nám jasné, že pouze provokuje, protože jinak by o jeho marginální partaj nikdo nejevil zájem, avšak výroky jako "Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena" nemohou být ve slušné společnosti tolerovány, protože veřejná debata se pak stává k podobným projevům nenávisti laxní," komentovalo za sociálních sítích zprávu hnutí Žít Brno s tím, že kroky policie vítá.

Za vraždu křesťanky Hrůzové byl nespravedlivě odsouzen obyvatel polenského židovského ghetta Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako "hilsneriáda", bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, později první československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.