ČSSD a lidovci chtějí úpravy proti Babišovi, hnutí ANO ale vládu neopustí

Hnutí ANO s navrženými úpravami nesouhlasí, podle něj míří na jeho předsedu a ministra financí Andreje Babiše, který vlastní skupinu Agrofert. „Bylo řečeno jasně ze strany našich koaličních partnerů, že podporují ty návrhy pana (Miroslava) Kalouska (TOP 09) a (Jana) Chvojky (ČSSD). Takzvaný 'lex Babiš' podle nás by měl omezit vstup do politiky lidem, kteří něco vlastní, kteří něco dosáhli v životě," uvedl Faltýnek.

Budoucí člen vlády, který by měl ve firmě aspoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel by podle Chvojkova návrhu do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit. V případě porušení zákona by takový člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc. Obdobný návrh podal i Martin Plíšek z TOP 09 vedené Kalouskem, předpokládá ovšem finanční postihy za porušení.

Pod podobnými sankcemi by Chvojkova úprava zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Pod Agrofert patří i mediální skupina Mafra. Plíškův návrh má zabránit tomu, aby společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, dostávaly nenárokové dotace a investiční pobídky. Firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, by se podle Plíškova návrhu nesměly hlásit o veřejné zakázky.

Přestože mají koaliční strany diametrálně odlišné názory, není to podle Faltýnka důvod pro zánik současné vládní koalice. „Ekonomice se daří, daně se vybírají, takže já věřím tomu, že toto volební období dotáhneme úspěšně do konce," dodal.

Předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák i místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka potvrdili, že poslanci jejich stran podpoří návrhy. "Tady je opravdu zjevný střet zájmů, pokud člen vlády vlastní firmy, které berou veřejnou podporu, berou dotace," uvedl Jurečka. Návrhy podle něj nejsou o tom, aby úspěšní lidé nemohli do politiky, ale aby byla vymezena jasná pravidla pro příští volební období.