Praha - Chození do volebních místností by mohlo v budoucnosti nahradit hlasování přes internet. Elektronické volby prosazují lídři většiny parlamentních stran. Podle nich by se tak zvýšila volební účast a ušetřilo se.
Do roku 2020 by chtěla být Česká republika mezi nejvyspělejšími zeměmi, co se elektronizace státní správy týče. Lidé by tak velkou část úkonů, kvůli kterým dnes musejí běhat na úřady, zvládli z pohodlí domova od počítače.
Logickým krokem by pak bylo i zavedení elektronických voleb, tedy pohodlnější způsob hlasování, které by lidé zvládli během několika sekund. Jenže premiér Bohuslav Sobotka se tomu brání, podle něj je jistotou nezávislosti volení za plentou, kde se člověk rozhoduje úplně sám. Pokud by totiž lidé volili z domova, existovala by velká šance, že jejich rozhodnutí ovlivní někdo další. Píše o tom web ihned.cz.
Naopak šéf hnutí ANO Andrej Babiš i lídr lidovců Pavel Bělobrádek se shodují na tom, že elektronické volby by měly být zavedeny co nejdříve. Tím, že by se lidé nemuseli trmácet do volebních místností, by se zvýšila volební účast, volby by to usnadnilo i osobám, pro které je pohyb komplikací. Ušetřilo by se také za organizaci voleb. Pro ty, kteří by neměli o internetové hlasování zájem, by byly urny a hlasovací lístky stále k dispozici.
Elektronizace státní správy je ale stále ve stádiu plánů. Neexistuje totiž systém elektronické identifikace občanů, pomocí kterého by se spojily s úřady a dalšími institucemi. Ohledně elektronizace voleb by musela panovat shoda mezi poslanci a ta prozatím není.
Související
ANO by vyhrálo volby. Motoristé balancují na hraně Sněmovny, ukázal průzkum
ANO by jasně vyhrálo volby, Starostové se v opozičním souboji drží před ODS
volby , Vláda ČR , Bohuslav Sobotka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 2 hodinami
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 4 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 7 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 8 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 9 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák