ČSSD a KDU-ČSL chtějí ve Sněmovně prosadit střet zájmů, Babiš se bouří

„V případě, že senátní verze náhodou neprojde, podpoříme sněmovní verzi novely. Nemyslím si, že v návrhu jsou nějaké chyby," uvedl po jednání koalice premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). ANO má podle něj možnost připravit k návrhu zvanému lex Babiš novelu.

Místopředseda lidovců Marian Jurečka uvedl, že je jeho strana připravena podpořit obě verze. O postupu budou ještě lidovci jednat v poslaneckém klubu. „Ty argumenty, které tady předložilo hnutí ANO, tak úplně nevnímáme, pokud s tím mají zásadní problém, tak ať hnutí ANO předloží novelu zákona," řekl novinářům po jednání.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zopakoval, že normu má za protiústavní. Na dotaz, zda už je rozhodnut po případném celkovém schválení normy obrátit se na Ústavní soud, zopakoval, že to nechá na posouzení právníků.

Sněmovní legislativci se materiálem na žádost ANO zabývali a tvrdí, že návrh schválený Senátem obsahuje chybu. Média nebude smět vlastnit nejen člen vlády, což měl být původní úmysl předkladatelů, ale také poslanci, senátoři a celá řada dalších veřejných funkcionářů. ČSSD a KDU-ČSL během dne uvedly, že jim nevadí, že senátní verze zákona možná obsahuje chybu. Podle poslance ČSSD a budoucího ministra pro legislativu Jana Chvojky nejde o chybu, ale záměr autorů návrhu.

Babiš před jednáním řekl, že zařazením na program schůze ČSSD opět porušila dohodu, protože slíbila nejprve věc projednat experty. Zopakoval, že návrh považuje za protiústavní. „Je to zákon z dílny pan (Miroslav) Kalousek a ČSSD, který mi má znechutit politiku, je to zákon, který je protiústavní, šitý na míru proti mé osobě," uvedl. Zásadní problém podle něj tkví v tom, že předkladatelé nedodrželi slib, že se norma nebude týkat současných ministrů.

Novelu vrátil Senát dolní komoře s odkladem účinnosti z ledna na září příštího roku. Norma má omezit podnikání ministrů.

Některé části by měly vejít v platnost téměř ihned po schválení, a to i podle návrhu pozměněného Senátem. Na Babišovu podnikatelskou skupinu Agrofert, do níž patří i mediální dům Mafra a rozhlasová stanice Impuls a televize Óčko, by dopadly pasáže, podle nichž by firmy členů vlády neměly přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Podle analýzy zveřejněné nedávno serverem HlídacíPes.org získaly firmy holdingu v posledních deseti letech veřejné zakázky až za 35 miliard.

Část, která členům vlády a dalším funkcionářům zakáže provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk, se má týkat až nově jmenovaných členů vlády.