Senát schválil balíček úsporných opatření v sociální oblasti

Balíček zákonů v prvé řadě umožní vládě úpravu platů zaměstnancům státní a veřejné správy, aby mohla splnit své programové prohlášení, tj. snížit objem mezd o 10 procent. Nově bude mít vláda možnost stanovit okruhy zaměstnanců, pro které budou použity platy s rozpětím. To znamená, že by zaměstnanec mohl být odměňován podle všech platových tříd bez ohledu na to, jak dlouho na pozici pracuje.

Vládní návrh zákona dále zachovává výši nemocenské na 60 procentech denního vyměřovacího základu a zaměstnavatelům ukládá povinnost platit nemocenskou svým zaměstnancům tři týdny namísto současných 14 dnů.

Nemocenská měla být přitom na 60 procentech denního vyměřovacího základu (DVZ) pouze v letošním roce, ale v souvislosti s ekonomickým vývojem státu ji ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce ponechat v této výši i nadále.

Návrh na prodloužení nemocenské hrazené zaměstnavatelem kritizují zejména zaměstnavatelé. V současnosti totiž zaměstnavatel platí za zaměstnance 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Podle vlády by měl platit dnů 21. Svaz průmyslu a dopravy varoval, že toto opatření by mohlo dostat do problémů zejména menší firmy, což povede k nárůstu nezaměstnanosti a zhoršení celkové ekonomické situace.

Podobně nepopulární je návrh na ponechání maximálního vyměřovacího základu, tj. stropu pro placení pojistného zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) na úrovni roku 2010, to je 72násobku průměrné mzdy. Původně mělo toto opatření platit pouze v letošním roce v rámci tzv. Janotova úsporného balíčku, se kterým přišla vláda bývalého premiéra Jana Fischera. Od příštího roku se měl strop na pojistné vrátit na 48násobek průměrné mzdy. To by ovšem v případě přijetí návrhu MPSV neplatilo.

Předloha omezuje i nárok na vyplácení porodného. Bude se vyplácet jen na první dítě - a to jen rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima.

Podpora v nezaměstnanosti také má klesnout na 45 procent vyměřovacího základu pro ty zaměstnance, kteří práci dobrovolně opustí. V době, po kterou budou brát odstupné, nebudou podporu dostávat žádnou.

Od příštího roku měl být také zrušen sociální příplatek, ale při projednávání ve sněmovně bylo toto opatření odsunuto na rok 2012. Sociální příplatek tak do konce roku 2012 budou dostávat rodiče nezaopatřených, dlouhodobě nemocných či postižených dětí. Od prvního ledna 2013 se však ruší.