Komise k únikům ze spisů navrhla změny zákonů: Chce i zvláštní orgán pro vyšetřování žalobců

Dnes schválená závěrečná zpráva doporučuje vládě, aby příslušným způsobem změnila zákony. Vzhledem ke končícímu volebnímu období podle Plíška bude muset opatření uskutečnit až nový kabinet.

Zvláštní orgán pro vyšetřování žalobců by měl působit v rámci Nejvyššího státního zastupitelství a měl by zajistit prošetření, zda státní zástupci nevyzradili informaci z vyšetřovacího spisu. Vyzrazení takové informace by podle návrhu komise mělo spadat pod trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.

"K návrhu zřídit specializovaný útvar při Nejvyšším státním zastupitelství pro vyšetřování trestné činnosti státních zástupců je třeba uvést, že NSZ nemůže působit jako orgán první instance, poněvadž by v takových případech byl znemožněn dohled, který musí vykonávat vyšší instance. Můžeme se zamyslet nad tím, zda by tato příslušnost měla být dána vrchním státním zastupitelstvím. V dané věci považuji za důležité zpřesnit kárné řízení a zavést přípravné řízení kárné," uvedl na dotaz ČTK nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Komise také navrhuje, aby každý orgán činný v trestním řízení, který poskytuje prostřednictvím médií informace, musel zaznamenávat všechny kontakty s novináři. Zároveň by tyto orgány měly zaznamenat důvod komunikace s médii i její obsah a celý záznam uložit do vyšetřovacího spisu.

Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě.

Plíšek dnes uvedl, že komise nedospěla k závěru, že by v souvislosti s výslechy svědků měla podávat nějaké trestní oznámení.

Komise dále doporučila změnu zákona o ochraně osobních údajů tak, aby všechny skutečnosti kromě těch, které nezazní při hlavním líčení nebo veřejném zasedání soudu, byly považovány za osobní údaje a byly podle tohoto předpisu chráněny.

Vláda by měla také zvážit změnu trestního řádu a definovat v něm, jakou podobu by musel mít veřejný zájem, aby ospravedlnil získávání a uveřejňování informací z trestního řízení.

V zákoně o Generální inspekci bezpečnostních sborů a zákoně o státním zastupitelství by se podle představ komise měla jasně vymezit věcná a místní příslušnost při prověřování a vyšetřování úniků informací z trestního řízení.

"Pokud jde o kompetence Generální inspekce bezpečnostních sborů a státního zastupitelství, tyto jsou zcela jasně vymezeny, když GIBS je policejním orgánem a státní zastupitelství v rámci svých dozorových oprávnění tento orgán kontroluje. Navíc GIBS je ze zákona příslušný pouze a jedině pro řešení trestné činnosti policistů, respektive dalších příslušníků bezpečnostních sborů, to znamená, že jeho příslušnost je personálně velice úzce vymezena," uvedl Zeman.