Výdaje na obranu ČR? Šlechtová jde rázně proti nové vládě

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

22. května 2018 17:40, Aktualizováno 22. května 2018 17:52

Prezident Miloš Zeman jmenoval novým náčelníkem generálního štábu Aleše Opatu
Prezident Miloš Zeman jmenoval novým náčelníkem generálního štábu Aleše Opatu Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) nesouhlasí s formulací v navrhovaném programovém prohlášení případné příští vlády hnutí ANO a ČSSD týkající se výše výdajů na obranu. Nelíbí se jí, že neuvádí závazek dosáhnout dvou procent HDP do roku 2024, jak se ČR zavázala v NATO. Šlechtová to řekla v rozhovoru ČTK. Případná koalice v dokumentu slibuje uvolnit do roku 2021 na obranu ekvivalent 1,4 procenta HDP.

ČR se zavázala vstupem do NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP, nyní to je lehce přes procento. Letos by měly výdaje stoupnout podle loňských předpokladů na 1,13 procenta a v roce 2019 na 1,22 procenta. Předchozí vládní koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL se dohodla, že zajistí, aby ČR dávala do roku 2020 na obranu 1,4 procenta HDP, některé opoziční strany tehdy prosazovaly ambicióznější návrh. Dvou procent by rozpočet měl podle dosavadních slibů dosáhnout v roce 2024. Ministerstvo obrany by tak mohlo hospodařit za osm let podle odhadů se zhruba 127 miliardami korun oproti současným 58,9 miliardy Kč ročně.

Dohodnuté programové prohlášení hnutí ANO a ČSSD slibuje, že bude postupně rozpočet ministerstva obrany navyšován tak, aby byl podíl 1,4 procenta HDP dosažen do roku 2021. Aby bylo následně do roku 2024 dosaženo dvouprocentní výše výdajů na obranu, musel by rozpočet ministerstva obrany v příštím volebním období každoročně růst mnohem rychleji než nyní.

"Nesouhlasila jsem s touto větou," poznamenala Šlechtová k programovému prohlášení. "Trvala jsem na tom, aby v programovém prohlášení vlády byly dvě procenta do roku 2024, protože to je náš alianční závazek. Jakékoli jiné číslo, které neodpovídá tomuto závazku, musím říct, že mě znepokojuje a nejsem z toho nadšená," dodala.

Návrh části programového prohlášení týkajícího se obrany Šlechtová domlouvala v rámci koaličních jednání se svým náměstkem Jakubem Landovským, který je členem sociální demokracie. Poznamenala, že i Landovský ve své straně požadoval, aby byl závazek v dokumentu respektován. "Byla bych velmi ráda, aby programové prohlášení vlády odpovídalo tomu, jaké máme alianční závazky. V mém návrhu to bylo, ale nejsem součástí vyjednávacího týmu," řekla.

Poznamenala, že ministerstvu obrany zadala, aby se stále dvouprocentního závazku drželo. I nadále chce takto prezentovat pozici České republiky v rámci NATO. "Nemám jiný mandát, nikdo mi nesdělil, že bychom měli něco měnit," podotkla. Neobává se, že by se měl alianční závazek měnit.

Šlechtová má již připraven návrh zákona, který by výdaje na obranu ve výši dvou procent stanovoval legislativně. Předložit ho chce poté, co zjistí, že ministerstvo obrany je schopno v roce 2024 takovou částku vyčerpat.

Ministryně by souhlasila s tím, aby byly do budoucna do výdajů na obranu započítávány i třeba náklady na úpravu dopravní infrastruktury, která je důležitá pro obranu státu. Alianční ministři obrany podle ní o tom diskutovali při nedávném setkání v Sofii.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Související

Karla Šlechtová

Šlechtová má koronavirus. Několik poslanců muselo do karantény

V poslaneckém klubu hnutí ANO se vyskytla nákaza koronavirem. Jde o bývalou ministryni obrany a pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou. Pražští hygienici na webu uvedli, že do karantény bylo posláno 11 dalších lidí. Poslanci se naposled sešli minulý týden ve středu na mimořádné schůzi, kdy schválili speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách, a zavedení distanční výuky do školského zákona.

Více souvisejících

Karla Šlechtová ,  ministerstvo obrany

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy