Praha - Americký prezident Donald Trump nemyslí vážně požadavek, aby členské země NATO vydávaly na obranu čtyři procenta HDP, domnívá se český prezident Miloš Zeman.
Trumpovo vyjádření na nedávném summitu NATO přirovnal k postupu bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara, který své požadavky vystupňoval, aby od nich mohl ustoupit a stejně dosáhl svého. Zeman to dnes řekl v rozhovoru ČTK.
Trump na summitu NATO v Bruselu několikrát evropské spojence vyzval, aby vyčlenili více peněz na obranu. Dvou procent HDP na obranu by podle něj měli alianční členové dosáhnout už v lednu. Velká většina zemí dvouprocentní slib NATO nedodržuje a dostat k němu se část z nich chce postupně v následujících letech. Česká republika slibuje dosáhnout této hranice v roce 2024, nyní vydává asi 1,1 procenta HDP.
Zeman odmítl možnost, že by ČR mohla dvě procenta vydávat už od ledna příštího roku, tak rychlý postup podle něj možný není. Podobně se vyjádřili i premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). "Tak rychle to nejde. Ale bude tam náběhová křivka, kterou všechny parlamentní subjekty, pokud vím, schválily, a která stanoví pozvolný růst na obranu," poznamenal prezident.
Poukázal na "statistický paradox", kdy Česku výrazně roste HDP, a výdaje na obranu proto procentuálně rostou pomaleji, i když armáda každoročně dostává o několik miliard korun více. S vyššími výdaji na obranu souhlasí většina parlamentních stran s výjimkou hnutí Svoboda a přímá demokracie. Proti "ultimativnímu požadavku" USA se postavili také komunisté.
Související
Zeman se pustil do Pavla a zastal se vlády. Prezidentovi se prý nedá věřit
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
Aktuálně se děje
včera
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
včera
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
včera
Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování
včera
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
včera
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
včera
České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019
včera
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
včera
Česko se rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem
včera
Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě
včera
Počasí: Příští týden bude tropický, do Česka se opět vrátí vedra
7. srpna 2026 22:04
Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme
7. srpna 2026 20:55
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
7. srpna 2026 19:37
V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění
7. srpna 2026 18:26
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
7. srpna 2026 17:09
Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví
7. srpna 2026 15:54
Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu
7. srpna 2026 15:15
Bratislavským Slovnaftem otřásl výbuch, rafinérii zachvátil požár
7. srpna 2026 14:25
Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství
7. srpna 2026 13:11
Trump podepsal zavedení nových cel
7. srpna 2026 12:00
WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Zdroj: Libor Novák