Prezident Miloš Zeman dnes předal Fondu ohrožených dětí (FOD) takzvaným klokánkům 2,3 milionu korun. Dalších 2,3 milionu vloží do nadace své ženy Ivany. Peníze mu poslali dárci na financování kampaně v prezidentských volbách, Zeman je ale nevyužil. Již před lednovými volbami avizoval, že peníze pošle klokánkům. Převod nevyčerpaných volebních prostředků na charitativní účely přikazuje zákon. Prezident obdaroval FOD i v minulosti z fondu, který původně založil na splácení státního dluhu.
Zeman dnes řekl, že mu na volebním účtu zbylo 4,6 milionu korun. "Rozdělil jsem tuto částku na dvě poloviny, ale ujišťuji vás, že se obě poloviny dostanou dětem," řekl prezident. První dostanou klokánky, druhou jeho žena, která je podle Zemana mimo jiné použije na dotace na pořízení automobilů pro postižené děti. Prezidentova manželka založila Nadační fond Ivany Zemanové. Podle údajů na webových stránkách fondu se zaměřuje na pomoc ohroženým dětem, seniorům nebo lidem v nouzi.
Fond ohrožených dětí je jedním z provozovatelů zařízení pro ohrožené děti. Má jich 15. Dalších pět desítek domovů podobných klokánkům spravují jiné organizace.
Zeman poznamenal, že pomoc klokánkům nemůže být redukována jen na jeho dary, ale měla by být systematická. Podotkl, že bývalá ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO) zřídila pracovní skupinu na pomoc ohroženým dětem. Předseda FOD Jan Vaněk Zemanovi řekl, že nová ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) tuto skupinu zrušila. "Překvapilo mě to, protože od sociální demokratky bych nic takového neočekával," řekl Zeman. Předpokládá, že s ní o tom bude mluvit.
Ministerstvo práce ČTK sdělilo, že zrušená pracovní skupina bývalé šéfky resortu se sešla jednou. "Téma péče o ohrožené děti plánuje ministryně Maláčová dále diskutovat formou společných setkání a kulatých stolů za účasti odborníků z různých oblastí," uvedlo tiskové oddělení resortu.
Klokánkům hrozilo před několika lety kvůli dluhům fondu rušení. FOD žádal o mimořádnou dotaci. Proti se stavěla tehdejší ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Poukazovala na dlouhodobé špatné hospodaření fondu a neférovost podpory jen pro jediného provozovatele. Emotivně tehdy prohlásila, že se kvůli podpoře jedné organizace nenechá zavřít. "S ďábelským úsměvem jsem jí (na to) řekl: Milá Míšo, byl by to pozitivní vedlejší efekt této dvacetimilionové dotace," řekl dnes Zeman.
FOD získal na klokánky mimořádnou dotaci od státu několikrát, poprvé to bylo v roce 2006. Loni ji dostal dokonce dvakrát. Tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) na jaře schválil dvacetimilionovou injekci a na podzim před volbami ještě dalších 12,8 milionu.
Zemanovi na volební účet poslali peníze především velcí dárci. Dva miliony korun dostal od firmy DAKO-CZ, která patří do holdingu Czechoslovak Group zbrojaře Jaroslava Strnada. Milion korun mu darovala firma Composite Components, za kterou stojí Petr Rusek, jenž mimo jiné působí jako předseda představenstva firmy Tatra Trucks. I tato firma patří do Czechoslovak Group. Dalších 900.000 korun Zemanovi dal advokát Jan Nekola.
Zeman poslané peníze nevyužil, protože tvrdil, že kampaň nevede. Místo něj ji s jeho souhlasem zorganizovali blízcí spolupracovníci ze Spolku Přátel Miloše Zemana a Strany práv občanů. Nakonec předvolební náklady formou takzvaných bezúplatných plnění vyčíslil na 22,7 milionu korun. Převedení nevyčerpaných peněz z transparentního účtu na charitativní účely určuje zákon. Kandidát si může vybrat, na koho finance převede. Zbylé peníze museli účastníci voleb poslat na charitu do pátku. Kdy Zeman skutečně peníze odeslal, nelze ověřit, protože jeho účet už ve čtvrtek odpoledne nebyl k dispozici.
Související
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou
Miloš Zeman , fond ohrožených dětí , klokánek , Jana Maláčová (ČSSD) , ČSSD , prezidentská kampaň
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 1 hodinou
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 2 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 2 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 3 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 4 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 5 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 6 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák