Vracet dotace pro Agrofert? Babiš nevidí důvod, europoslanci ho prý napadají

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš za víkendovým únikem zprávy právní služby Evropské komise, která zpochybňuje jeho nestrannost, vidí dnešní debatu europarlamentu o rozpočtu EU. Po dnešním zasedání vlády řekl, že Česko nebude žádné peníze Bruselu vracet, protože k tomu není nejmenší důvod. Zopakoval, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, Agrofert vložil do svěřenského fondu. Analýzu, kterou zveřejnil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO), hodlá poslat Evropské komisi.

Podle Kněžínka odpovídá Babišův postup českému právu. "Otázka toho, kdo je beneficientem, není rozhodná," uvedl. Zákon podle něho není v rozporu s evropským nařízením. Současně ale řekl, že právníci nezkoumali evropské právo.

"To není naše gesce, k tomu jsme se nevyjadřovali," uvedl. Uniklá zpráva právníků Evropské komise ale uvádí, že Babiš má zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování spojené s využíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu. Podle zprávy hrozí, že Česko bude muset uhradit přinejmenším část z 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč), které byly Agrofertu vyplaceny letos.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) odmítla, že by kvůli pochybnostem měnila kontrolu či rozdělování dotací. V právním výkladu považuje za nejdůležitější, že se premiér nepodílí na plnění rozpočtu - neposkytuje dotace, nepodílí se na finančním řízení či auditech. Stejně jako Babiš zdůrazňovala, že komise se k věci dosud nevyjádřila.

"Byl zveřejněn nějaký interní materiál, nebudu spekulovat o načasování. Dnes odpoledne bude řešit EU rozpočet, nepochybuji, že různí europoslanci to využijí k napadání mé osoby a o to jde," uvedl Babiš s poukazem na blížící se volby do Evropského parlamentu. "Jsme přesvědčeni podle všech analýz, že je vše v pořádku. Počkejme si," uvedl.

Ministři a ministryně nominované do vlády premiérem Andrejem Babišem nás ujišťují, že ČR nebude muset vracet evropské dotace kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Překvapivé to od nich není;-), ale úplně mě to neuklidňuje...

— Petr Fiala (@P_Fiala) 3. prosince 2018

"Stále čekáme, že Evropská komise k nám něco řekne a ona nám nic neříká," uvedl s tím, že v polovině října poslal příslušným komisařům devítistránkový vysvětlující dopis.

Situaci dnes probrali ministři během pravidelného zasedání. "Koaliční partner neřekl nic, to je tak jasné, že je evidentní, že k tomu se nedá nic říkat," řekl Babiš na dotaz, jak na kauzu reagovala koaliční ČSSD. V té souvislosti uvedl, že Kněžínkovu analýzu nechá vláda přeložit a pošle EK.

Podle ministerské analýzy svěřenský fond ze své podstaty nemůže být ovládanou osobou, o které mluví zákon o střetu zájmů. Uvádí, že zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat dotace nebo investiční pobídky společnostem, ve kterých veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní alespoň čtvrtinový podíl.

Podle zákona o obchodních korporacích ale ovládanou osobou může být pouze obchodní společnost, nikoli svěřenský fond. Podle tohoto výkladu by tedy svěřenské fondy, které spravují majetek Agrofertu a rozhodují o fungování holdingu, nemohly být ovládány Babišem podle toho, jak zákon vysvětluje slovo ovládání.

Stanovisko Komise ke #stretzajmu @AndrejBabis je mnohem explicitnější, než bych čekal. Dle mého soudu znamená #dotace pro firmy Agrofertu ukončit a ty poskytnuté (není jasné, jak dlouho do minulosti) požadovat zpět. Je na čase, aby to vláda začala řešit...https://t.co/OzVMkLg4Ie

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) 2. prosince 2018

Související

Andrej Babiš

Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal v pátek v Kramářově vile předsedu vlády Černé Hory Milojka Spajiće. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a místopředsedou vlády a ministrem obrany Jaromírem Zůnou jednali o pokračování integračního procesu Černé Hory směrem k členství v Evropské unii, rozvoji obranné spolupráci a obchodních příležitostech mezi oběma zeměmi.

Více souvisejících

Andrej Babiš Agrofert evropská komise dotace Česká republika Jan Kněžínek Klára Dostálová

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 6 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy