Zákaz zahalování obličeje? Vláda je neutrální, návrh SPD kriminalizuje i velké sluneční brýle

Předkladatelé zdůvodňují návrh zvýšením bezpečnosti i "ochranou interakce mezi jednotlivci ve společnosti". "Obličej totiž tvoří základ pro rozpoznání lidí, stejně jako obličej umožňuje číst signály a pocity ostatních lidí. Obličej tak hraje zásadní roli ve vzájemné interakci v naší společnosti," stojí v důvodové zprávě. Za porušení zákazu by lidem hrozila až desetitisícová pokuta.

Zákaz by platil na veřejných prostranstvích a ve veřejně přístupných budovách s výjimkou případů, kdy zahalování obličeje souvisí "s plněním zákonné povinnosti, výkonem povolání, umělecké nebo sportovní činnosti nebo vyplývá ze zdravotních důvodů".

Formálně by navrhovaná úprava nahradila v přestupkovém zákoně současnou užší restrikci. Týká se lidí při cestě na organizované sportovní utkání a zpět a na místě takového utkání. Zákaz zahalování obličeje obsahuje také zákon upravující veřejná shromáždění.

Kněžínek novinářům řekl, že vláda se přiklonila k neutrálnímu stanovisku po dlouhé debatě. "Předpokládá se, že o tom proběhne ještě podrobná seriózní debata na půdě Parlamentu," uvedl. Vláda podle něj vytýká návrhu například to, že by bylo kriminalizováno i nošení příliš velkých slunečních brýlí nebo lidí převlečených za Mikuláše.

Vicepremiér Richard Brabec (ANO) dodal, že by měl návrh doznat významnější úpravy. Vláda podle něj stanoviskem chtěla dát najevo, že by se o problematice mělo hovořit. "V diskusi zaznělo, je to i můj názor, že je běžné, že některé státy, třeba muslimské země, mají určité nároky, jak chtějí, aby se lidé u nich chovali a oblékali. Já to považuji za normální, je to právo té země stanovit si určité standardy," dodal. Podobný názor má podle něj i premiér Andrej Babiš (ANO).

Legislativci ve stanovisku pro vládu zákaz nepovažovali za nezbytný ani potřebný. "Domácí muslimská komunita zakrytí celého obličeje prakticky nepoužívá a důsledky navrhované úpravy by tedy dopadly především na zahraniční turisty," uvedli. Pokud by zákaz platil, mohl by podle nich podnítit extremistickou scénu a vést k četnějším útokům na různě zahalené osoby.

Zahalování na veřejnosti zakázalo šest zemí v Evropě, v některých dalších platí částečné restrikce. Prvním evropským státem, který vydal zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti, byla v dubnu 2011 Francie. Ve stejném roce začal platit obdobný zákaz v Belgii, zákonné restrikce přijaly také Bulharsko a Lotyšsko. Loni schválil zákaz rakouský parlament, od letošního srpna platí restrikce v Dánsku.