Milí senioři... Senátor poslal Čechům nepříjemnou zprávu o důchodech

Dne 1. ledna 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o zrušení bývalého Fondu národního majetku, která umožní vládě využít ve státním rozpočtu peníze z takzvaného Fondu privatizace. Senátor Tomáš Goláň, který byl zvolen jako nestraník za hnutí SEN 21, se netají tím, že tento krok považuje za mimořádně nešťastný. podle něj vláda projídá peníze za důchody.

Senátor varoval důchodce, že rezervu na důchody, až nastane krize, jim projedla vláda. „Tak si myslím, že je třeba vysvětlit, o co jde. Vládní koalice totiž schválila zákon, který rozpustil z Fondu privatizace (dříve Fond národního majetku) do státního rozpočtu rezervu ve výši cca 30 mld. Kč. Na tuto rezervu, která sloužila především na krytí schodku salda důchodového pojištění, nesáhly vlády ani v roce 2009, tedy v době největší krize!!!“ zdůraznil.

Připomněl také, že byl tento fond ročně doplňován z dividend státních podniků jako je ČEZ, Čepro a další, a z pronájmu státního majetku, takže se tato částka určitě nezmenšovala. „Rezerva byla určena dále kromě krytí schodku salda důchodového pojištění i na krytí škod z dob socialismu (ekologické zátěže, prohrané spory, apod) a ještě na další asi 4 minoritní účely (průmyslové zóny, fond kulturního dědictví, atd.),“ vysvětluje Goláň, který se v civilním životě živil jako daňový poradce.

Vláda svůj krok zdůvodnila tím, že již druhým rokem je saldo důchodového pojištění v přebytku, takže rezervu není zapotřebí. „Pokud bude v budoucnu potřeba krýt některé z výdajů, vláda prý na ně přesune peníze z rozpočtu. Logika, kterou poslanci asi nepochopili. Až brzy nastane krize a nebude v rozpočtu na důchody, tak vláda přesune peníze z rozpočtu do rezervy z jiných kapitol a pak z této rezervy vyplatí důchody? Takže ubereme školství, dopravě, zdravotnictví, protože rezerva už nebude,“ tvrdí senátor.

Poukázal také na to, že Senát tento zákon smetl ze stolu, protože nechce hazardovat s důchody seniorů jenom proto, aby si vláda vylepšila svou bilanci rozpočtu. „Pro schválení vystupoval pouze Jiří Čunek a paní Hamousová jako šéfka klubu ANO. Sněmovna pak naše veto přehlasovala 103 hlasy. V době krize budou tedy důchody financovány z jiných rozpočtových kapitol, což doposud nebylo zapotřebí,“ připomněl, že zákon nakonec přes nesouhlas horní komory prošel.

Využití peněz nebude omezeno konkrétním účelem, vláda je bude moci nasměrovat podle svých priorit. Změna zákona má podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) posílit roli Parlamentu při nakládání s veřejnými prostředky v řádu miliard korun ročně.

Vláda chtěla, aby pravomoc k nakládání s penězi po zrušeném FNM přešla na Sněmovnu v rámci procesu schvalování státního rozpočtu. Ministryně již několikrát odmítla, že by změna znamenala účetní trik pro vylepšení bilance státu. V případě nedostatku peněz na privatizačním účtu umožní novela naopak přesunout do něj peníze ze státního rozpočtu.

Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého aeroholdingu. Začátkem loňského roku na nich bylo téměř 22 miliard korun.

Související

Senát ČR

Senát možná zamítne navrhované zmrazení platů vrcholných politiků

Navrhované zmrazení platů vrcholných politiků na pět let Senát možná zamítne. Proti snaze končící vlády ANO a ČSSD se dnes postavil ústavně-právní výbor. Jeho předseda a zpravodaj Tomáš Goláň (ODS) mluvil v souvislosti s novelou o předvolebním populismu. Pokud nebude norma přijata, odměny ústavních činitelů od ledna vzrostou podle předběžných údajů zhruba o šest procent.

Více souvisejících

Tomáš Goláň (senátor) důchody Vláda ČR Fond národního majetku

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 25 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy