Poslanci zamítli návrh ČSSD na zavedení přiznání k registrovanému majetku

"Chci říci, že mě to hlasování velmi zklamalo. Zejména z úst kolegů z pravice často slýcháme, že jsou tu nevyjasněné majetkové poměry různých politiků. Tento zákon to mohl změnit," okomentoval místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc hlasování, v němž se 94 poslanců postavilo proti normě."Tato koalice se tváří jako protikorupční. Pokud by ale byl tento návrh přijat, mohl být jedním z nejvýznamnějších protikorupčních opatření," uvedl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik a připomněl, že se nespokojení poslanci mohou podepisovat pod žádost svolat schůzi k vyslovení nedůvěry vládě.Podle předkladatelů patří Česká republika mezi několik málo zemí v Evropě, kde podobný zákon nefunguje."Měli jsme zájem v rámci novely zákona o přiznání k registrovanému majetku zabránit tomu, aby si lidé z nelegálních prostředků beztrestně stavěli mnohamilionové vily. Stejně tak jsme chtěli v případě kritizovaných vojenských zakázek, aby byla větší konkurence a zmizel institut prostředníků. Vzhledem k tomu, že ani jeden z návrhů neprošel do druhého čtení, tak si vláda může škrtnout ze svého názvu, že je protikorupční," prohlásil Tejc.Zákon o přiznání k registrovanému majetku je podle poslance zásadní legislativní změnou, která je nutná k účinnému boji proti korupci. "Velmi mě mrzí, že koalice včetně Věcí veřejných, která se nazývá protikorupční stranou, návrh odmítla v prvním čtení, aniž by mohla být vedena diskuse na výborech, zda není dobré některé pasáže změnit," dodal poslanec.Zdůraznil, že na zavedení podobného zákona však ČSSD trvá a sněmovně ho předloží opět v budoucnosti.Norma počítala s tím, že pokud majitel neprokáže původ a zdanění peněz, za které majetek pořídil, finanční úřad tyto prostředky dodatečně zdaní. Částka, kterou se nepodaří fyzické osobě prokázat jako zdaněný příjem, předkladatelé navrhují zdanit sazbou 76 procent. Hlavní účinek normy by podle jejích autorů měl být preventivní.K doložení původu majetku by mohl finanční úřad vyzvat do tří let od jeho nabytí. Norma počítala i s institutem přiznání (odlišný od oznamovací povinnosti), který po fyzické osobě může požadovat daňový úřad v případě, že například z evidence majetku, jejího oznámení nebo katastru nemovitostí získá podezření, že k nabytí majetku se použily nezdaněné peníze.Zákon by podle předkladatelů významně omezil daňové úniky a částečně přispěl do státního rozpočtu výnosem z dodatečně zdaněného majetku.