Proč Mayová s brexitovou dohodou pohořela? Toto říkají čeští politologové

Za úterním odmítnutím brexitové dohody britským parlamentem stojí podle odborníků neúspěšné hledání vize a zanedbání vyjednávacího procesu v předchozích více než dvou letech. Neúspěch je důsledkem krize britské politické scény, míní politolog Petr Kaniok z brněnské Masarykovy univerzity. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše se premiérka Theresa Mayová soustředila více na udržení jednoty uvnitř vlády než na snahu budovat podporu v parlamentu. Oba se shodují, že by vláda měla ustát večerní hlasování o nedůvěře, v otázce pravděpodobného scénáře odchodu Velké Británie z Evropské unie se jejich názory liší.

Dohodu o vystoupení Spojeného království z EU podpořilo v úterý jen 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé vzápětí oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Debatovat a hlasovat o něm budou poslanci dnes večer.

Podle Kruliše měla Mayová těžký úkol, neboť je britská politická scéna roztříštěná. Měla však při jednáních více reflektovat požadavky jednotlivých poslanců a snažit se více budovat podporu uvnitř parlamentu. Premiérka se soustředila na vytvoření dohody, jež je podle jejího názoru pro Británii nejlepší s ohledem na to, co byla EU ochotná nabídnout. "Svým způsobem ale spoléhala více na to, že to předestře jako hotovou věc, vůči které nejsou možné alternativy. To se ukázalo, že jí nevyšlo," řekl ČTK Kruliš.

Politické reprezentaci se nepodařilo jasně zformulovat, co přesně má dohoda obsahovat. O konkrétní podobě pak tedy nemohla Británie delší dobu vyjednávat, míní Kaniok. Britové se podle něj dokázali domluvit na tom, že nechtějí aktuální dohodu, nenabídli však žádné vize. "Požadavky a představy jsou tak rozmělněné, že si myslím, že to je do značné míry důsledek hluboké krize, v níž se britská scéna po výsledku referenda (o vystoupení z EU) nachází," uvedl.

Po zamítnutí dohody o #brexit teď favority zřejmě jsou:- Nové volby - odložení bexitu a možná jeho zvrácení- Brexit bez větší dohody, jen s opatřeními pro omezení největších průšvihů- Referendum o dohodě či brexitu Na to, že 30.3. bude mít #EU jen 27 členů, bych moc nesázel.

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) 15. ledna 2019

Mayová musí do pondělí 21. ledna podle nedávno schváleného dodatku zákona v Dolní sněmovně představit "plán B", tedy návrh na další postup. Kaniok se nedomnívá, že by mohla za tak krátkou dobu představit nové preference. Argumentaci spíše postaví na tom, že po takzvaném tvrdém brexitu, tedy odchodu bez dohody o další spolupráci, nastane chaos.

Podle Kruliše nemůže při skutečnosti, že dohoda byla zamítnuta rozdílem 230 hlasů, pouze opakovat hlasování beze změn. Vláda bude muset aktivněji zjišťovat požadavky poslanců v rámci celého politického spektra a zohledňovat je třeba i v tom, co posléze bude uplatňovat vůči EU, míní analytik.

Plno chytráků vybarvuje @theresa_may jako neschopnou a slabou. Chtěla bych vidět je, co by na tom místě dělali. Po krku ji jde marxista Corbyn, ktery mi připomíná Paroubka v době našeho predsednictvi, a EU se snaží potrestat GB, že chce odejít. Obávám se, že se to vymstí nám všem

— Veronika Vrecionova (@vrecionova) 16. ledna 2019

Oba oslovení odborníci se shodují, že vláda by měla zvládnout dnešní hlasování o nedůvěře i proto, že se do jednání o brexitu nikomu jinému z Konzervativní strany nechce. Podle Kanioka ale ani to neposílí pozici Mayové.

Politolog považuje za nejpravděpodobnější vyústění situace tvrdý brexit. Británie má unii opustit 29. března, tedy za 72 dní, což je podle Kanioka velmi krátká doba k vyjednání odkladu termínu odchodu. Naopak Kruliš očekává právě spíše oddálení lhůty a vytvoření časového prostoru pro jednání o možných změnách znění dohody mezi Británií a EU. "Je to věc, která sama o sobě bude na britské politické scéně vnímána s velkými emocemi. Zastánci odchodu to budou vnímat jako snahu brexit nakonec neuskutečnit," doplnil Kruliš.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová EU (Evropská unie) Velká Británie Česká republika

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy