26 senátorů, tedy zhruba třetina horní komory Parlamentu, vyzvala k přesunu české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Dnes to na tiskové konferenci řekl senátor Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL), podle něhož se k výzvě mohou připojit ještě další senátoři. Přesun velvyslanectví do Jeruzaléma dlouhodobě podporuje i prezident Miloš Zeman, vláda, která má ve věci konečné slovo, je ale k záměru zdrženlivá.
"K dnešnímu dni 26 senátorů, včetně předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) a místopředsedů (Jiřího) Oberfalzera (ODS) a (Miluše) Horské (KDU-ČSL) podepsalo výzvu, aby se česká ambasáda přemístila do logicky hlavního města Izraele, a to jest Jeruzaléma," řekl Papoušek.
Jaroslav Kubera už v minulosti uvedl, že návrh na přesun velvyslanectví do Jeruzaléma podporuje. Dlouhodobým stoupencem takového kroku je i Zeman, loni v izraelském parlamentu sliboval, že se vší silou zasadí o jeho prosazení.
Odpůrci přesunu ambasády tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma. Přestěhování ambasády a uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele by podle nich znamenalo porušení rezolucí OSN. Proti umístění ambasád do Jeruzaléma ostře protestují nejen Palestinci, ale i jejich spojenci z řad arabských zemí.
Americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 Jeruzalém uznal jako hlavní město Izraele a v květnu loňského roku tam nechal z Tel Avivu přesunout velvyslanectví Spojených států. Český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický ČTK letos v srpnu řekl, že se k americkému kroku nikdo nepřipojil. Česká vláda se podle něj drží evropské politiky a úřad přesouvat nechce. Premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru při návštěvě Izraele řekl, že stěhování úřadu není na pořadu dne. V Jeruzalémě funguje od roku 2018 Český dům, který ale nemá diplomatický status.
Související

Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři

Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát
Senát ČR , velvyslanectví ČR , Jeruzalém , Jaroslav Kubera , Jiří Oberfalzer , Miluše Horská (KDU-ČSL) , Miloš Zeman , Česká republika , Izrael , diplomacie
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek