Schillerová kryje Babiše? Ministryně se střetla s lidmi na sociálních sítích

Soustředíme se na daňové úniky velkých ryb. Vláda dnes schválila novelu z dílny ministerstva financí, která posiluje spolupráci se státy EU a zvyšuje schopnost reagovat na nežádoucí daňovou optimalizaci včetně nelegálního vyvádění zisků do zahraničí,“ napsala na svém twitterovém účtu Schillerová.

Soustředíme se na daňové úniky velkých ryb ???Vláda dnes schválila novelu z dílny @MinFinCZ, která posiluje spolupráci se státy EU ???? a zvyšuje schopnost reagovat na nežádoucí daňovou optimalizaci včetně nelegálního vyvádění zisků do zahraničí ?

Diskutující se rychle začali ptát, zda mezi tyto velké ryby patří i firma Agrofert, kterou premiér Andrej Babiš přesunul do svěřenského fondu. „To myslíte třeba Agrofertu?“, zeptal se Schillerové jeden. „Tak začnete u předsedy a vrhnete se na Kellnera?“ přisadil si další s odkazem na nejbohatšího Čecha, Petra Kellnera.

Komentáře zvláště upozorňovaly na kauzy kolem Čapího hnízda. „Jo? A je dostatečně velká ryba Čapí hnízdo, nebo bude patřit mezi ty malé? Já jen jestli konečně zkontrolujete oprávněnost fakturování reklamy mezi německou agrofertí pekárnou a Čapím hnízdem (když už vám to ti Němci oznámili jako podezřelé před 4 roky, bylo by vhodné to dokončit,“ ozval se jeden diskutující. 

Odkazoval přitom na upozornění německého berního úřadu v roce 2014, podle něhož se Agrofert zřejmě dopouštěl snah o krácení daní. Dokládat to měla smlouva uzavřená mezi německým Agrofertem a Farmou Čapí hnízdo, na základě které v letech 2010 až 2013 poslal koncern Agrofert Farmě Čapí hnízdo více než 272 milionů korun za reklamu.

Podle serveru Echo24 česká Finanční správa vyřídila podnět z Německa jedním řízením bez doměření daně či bez podání podnětu orgánům činným v trestním řízení. Server podotýká, že v té době byl  ministrem financí Babiš. 

Server Neovlivní nedávno uvedl, že policie zahájila úkony trestního řízení v souvislosti s hospodařením farmy Čapí hnízdo, a to pro podezření z trestného činu krácení daně. Babiš a Agrofert odmítají, že by se kdokoli z koncernu v souvislosti s farmou dopustil trestného činu.

Schillerovou někteří diskutující proto vyzvali, zda se se vyjádří i k tomuto případu. „Samozřejmě si občas přečtu noviny nebo projdu sociální sítě a chápu, že nedostatek informací může člověka svádět k různým konspiračním teoriím,“ odpověděla jim ministryně s tím, že „správce daně má velmi striktní zákonnou povinnost mlčenlivosti.“

„Jako ministryně financí nemám k dispozici informace ze spisů daňových poplatníků z ČR ani z Německa. A víte, jsem ráda, že v naší společnosti politik nemůže zasahovat do daňového řízení,“ dodala. 

Diskutující však stále vnímali v jednání ministerstva financí dvojí metr. „Jistě, běžná praxe zajišťovacích příkazů, která byla ze strany Finanční správy uplatňována, se firmám kolem Agrofertu podezřele vyhýbá, přestože zde podezření na stamilionové úniky existují. Na rozdíl od FAU apod, zde už došlo i na kroky policie,“ uvedl jeden.

Odkazoval na mediálně nejznámější případ přerovské společnosti FAU, která skončila v konkurzu poté, co na ni úředníci uvalili zajišťovací příkazy. Soud později označil příkazy za nezákonné a nechal odblokovat majetek v hodnotě desítek milionů spolumajiteli firmy Vojtěchu Csabimu.

„Už jsem to naznačila – není špatné znát fakta a možná trochu čísel. Zajišťovací příkazy jsou a byly ze strany Finanční správy vždy použity naprosto minimálně. Podle Vaší logiky byste klidně mohl napsat, že se „podezřele vyhýbají“ více než 99,9 procentům plátcům DPH,“ odpověděla Schillerová. 

„Je 99,9 % plátců DPH vyšetřováno policií pro daňové úniky? Podle jakých indicií rozhoduje FS o jejich použití?“ divil se dotyčný diskutující, kterému se zdá sousloví „policie zahájila úkony trestního řízení” za dostatečnou indicii pro uplatnění zajišťovacích příkazů. Schillerová už mu neodpověděla.