Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Tento krok vládnoucí strany, která se jinak tradičně staví za prezidenta, je výjimečný a ukazuje na hloubku nespokojenosti s prezidentovým nečekaným rozhodnutím. Podle jihokorejských zákonů je prezident povinen přijmout rozhodnutí parlamentu, které stanné právo odmítlo, ale není jasné, zda tak učiní.
K vyhlášení stanného práva se kriticky vyjádřila i bývalá jihokorejská ministryně zahraničí Kang Kyung-wha, která označila prezidentův krok za šokující a neopodstatněný. Uvedla, že k tomuto mimořádnému opatření nebyl žádný důvod a že prezident jednal bez potřebného schválení kabinetu.
„Zdá se, že o tomto kroku nevěděl žádný z ministrů, kromě ministra obrany,“ uvedla Kang s tím, že armáda byla evidentně připravena, protože tanky a vrtulníky byly nasazeny prakticky okamžitě po oznámení.
Kang také poznamenala, že kroky prezidenta podkopávají důvěru ve funkci prezidenta. Podle ní prezident podlehl vlivu tvrdých konzervativců a antikomunistických sil, což jej vedlo k nepodloženým obviněním opozice z „komunistických sympatií“ a „protistátní činnosti“. Taková obvinění označila za naprosto neopodstatněná.
Kang rovněž zdůraznila, že jeho jednání ještě více polarizovalo jihokorejskou společnost, která je už tak hluboce rozdělena. Místo toho, aby prezident pracoval na znovusjednocení země, šíří extremistická poselství, která situaci dále zhoršují. „Prezident by měl být tím, kdo společnost uklidňuje a sjednocuje, ale on jde přesně opačným směrem,“ uvedla.
Situace zůstává napjatá. Přestože parlament jasně odmítl pokus zavést stanné právo, není jisté, zda prezident ustoupí tlaku nejen opozice, ale i své vlastní strany. Rozhodnutí People’s Power Party připojit se k opozici v této otázce je zásadním momentem, který by mohl signalizovat další oslabení prezidentovy politické pozice.
Související
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák