Firmy budou trestané od státu za protiprávní jednání

"Jsme si vědomi teoretické i praktické spornosti konstrukce trestní odpovědnosti právnických osob. Jsou různé názory na to, co tam má být. Patřím spíše mezi skeptiky k tomuto institutu. Česká republika má však určité mezinárodní závazky a musí reflektovat mezinárodní trendy," vysvětlil předkladatel zákona, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).K zavedení postihu firem, které se dopustí nezákonného jednání, tlačí stát Evropská unie, ale i celá řada mezinárodních organizací, jichž je Česko členem. "Závazek ke kriminalizaci určitých závažných forem protispolečenské činnosti neobsahují jen právní předpisy ES/EU, které jsou pro Českou republiku závazné. Obsahuje je i stále narůstající počet mezinárodních smluv, jimiž dosud stát vázán není, ačkoli s ohledem na své členství v organizacích, na jejichž půdě byly připraveny, by jimi vázán být měl," uvádí ministerstvo v předkládací zprávě.Návrh zákona je podle Pospíšila nezbytným minimem, které Česko musí přijmout, aby splnilo mezinárodní smlouvy. "Pokládám celou tuto snahu vnucovanou nám zvenčí za veliký omyl, který rozmělňuje představu, že trestné činy jsou vyvolány vůlí, úmyslem," uvedl k tomu zpravodaj pro první čtení, poslanec Marek Benda (ODS). Sněmovně doporučil, aby zákon přikázala k projednání ústavně právnímu výboru. Ta mu vyhověla.Dosud je Česká republika posledním členským státem Evropské unie, který firmy za jejich jednání v rozporu se zákonem nepostihuje. Požadavek na zakotvení odpovědnosti právnických osob však ukládají evropské směrnice. Kvůli jejich ignorování by tak Brusel mohl s Českem zahájit řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, které by pro stát mohlo skončit i uložením finanční sankce.K zakotvení postihu firem za protiprávní jednání mimo to stát vyzývají i OECD, Rada Evropy, GRECO či OSN. "Jsme jedním z posledních států, který není schopen tento závazek plnit. Ocitáme se tak v izolovaném postavení," upozorňuje ministerstvo spravedlnosti.Navrhovaný zákon uvítají také orgány činné v trestním řízení. "V současnosti nelze efektivně postihnout majetek právnické osoby nebo ji postihnout jiným způsobem, přestože pachatel prokazatelně jednal v jejím zájmu nebo jejím jménem. Firmy jsou tak velmi často využívány k zakrývání nelegální činnosti a k propírání zisků z trestné činnosti," podotýkají autoři návrhu.Návrh přitom umožní trestat i takové skutky, při jejichž prověřování se orgány činné v trestním řízení setkávají s výmluvou, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. Firmy, které na to sázejí a pro které se porušování zákona stalo nemyslitelnou součástí podnikání, se tak už nevyhnou spravedlivému trestu. "Zavedení trestní odpovědnosti umožní ukládat citelné sankce v případech, kdy porušování zákonů je běžným standardem při činnosti firmy, např. v oblasti ekologie, nakládání s odpady apod., přičemž buď vůbec nelze zjistit konkrétní fyzickou osobu nesoucí trestní odpovědnost, nebo to sice možné je, nicméně firma pokračuje ve svých nezákonných aktivitách," objasňuje se v předkládací zprávě.