Koalice přehodnotí roli a budoucnost veřejnoprávních médií v Česku

"Odborná veřejnost se situací v ČT spokojená není. Situace se snad zlepší tím, když se koalice dohodne na tom, co s veřejnoprávními médii dělat dál," uvedl Gazdík pro Mediafax a dodal: "Některé koncepty, které ČT má, podle nás nejsou veřejnoprávní."

Podle Gazdíka je další fungování veřejnoprávních médií závažnou otázkou, kterou koalice načala už v prosinci loňského roku. Tehdy ji přestala řešit kvůli sporům o policejního prezidenta, teď se ale stala znovu předmětem jednání: "Diskutujeme koncept, který by ČT a ČRo měly zvolit."

První, na čem se koalice musí shodnout, je předvýběr uchazečů o místa v Radě ČT, která má být kontrolním orgánem veřejnoprávní televize. V 15členné radě budou v červnu čtyři volná místa a sněmovna teď registruje čtyřicet zájemců. Volební výbor ve středu 25. května vyslechne jednotlivé kandidáty a vybere z nich dvanáctku finalistů, o kterých budou dál rozhodovat už všichni poslanci.

"Nejsem spokojený s fungováním Rady ČT ani s tím, jak je volená. O tom jsme v koalici také mluvili. Doporučili jsme německý model, kdy by byl stanovený okruh organizací, které by do Rady ČT nominovaly své zástupce bez rozhodování Poslanecké sněmovny," uvedl Gazdík.

Současná právní úprava umožňuje, aby svého zástupce nominovalo na místo v Radě ČT prakticky jakékoli občanské sdružení. Mezi nynějšími kandidáty jsou tak vyslanci Aerem Odolena Voda počínaje a Zeměpisným sdružením Brno konče.

S Radou ČT není spokojená ani opozice. "Od začátku říkám, že rada je postavená špatně. Měla by se transformovat do jiné podoby a měl by se omezit vliv politiků při výběru kandidátů," uvedl pro Mediafax poslanec ČSSD a člen volebního i mediálního výboru Vítězslav Jandák.

"To, co v tomto volebním období prožíváme, je dvojité síto," zmínil Jandák. Kritizoval tím skutečnost, že sněmovní výbor nejprve provede selekci kandidátů a teprve pak o nich bude hlasovat 200členné plénum sněmovny.

Pro koho se poslanci volebního výboru rozhodnou, zatím není jisté. "Materiály si pročítali přes víkend, zavolejte v pondělí," řekl další z členů výbory, poslanec Jan Vidím (ODS). "Zatím nemám žádného vyhraněného kandidáta. Jsem ve stadiu, kdy se tím probírám," konstatoval i Jandák.

Mezi kandidáty do Rady ČT nechybí stávající předseda rady Jiří Baumruk nebo její členka Helena Fibingerová, oběma jejich šestiletý mandát končí právě v červnu.

Stávající model Rady ČT je výsledkem krize ve veřejnoprávní televizi z konce roku 2000, při které se část zaměstnanců vzepřela tehdejšímu řediteli Jiřímu Hodačovi, jehož tehdejší rada do funkce zvolila. Spor vygradoval vypnutím vysílání ČT i protestem na Václavském náměstí. Rada ČT byla do té doby užší a volená ryze na stranickém principu.

Další otázkou, která s fungováním veřejnoprávní televize souvisí, je vysílání reklamy.

Z reklamních příjmů jde v současnosti 150 milionů korun ročně na podporu české kinematografie, dalších 15 milionů Českému telekomunikačnímu úřadu a zbytek, zhruba půl miliardy korun, končí na zvláštním účtu. Dvě třetiny peněz z něj musí ČT použít na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v ČR, zejména na rozvoj a provoz své sítě vysílačů, takzvané sítě veřejné služby. Zbylou třetinu televize používá ze zákona na správu a digitalizaci svého archivu.