Ke snižování hranice trestní odpovědnosti není důvod, shodují se odborníci

Přítomní odborníci, kteří se do Prahy kvůli slyšení na půdě horní komory sjeli z celé republiky, se podle Antla shodli na tom, že ke snížení věku trestní odpovědnosti nevidí důvod. "Ačkoliv to pro mě bylo překvapivé zjištění, kriminalita mládeže klesá. I tak si ale nemyslím, že ji ještě více snížíme tím, že budeme mladé zavírat do vězení," uvedla například předsedkyně senátu Nejvyššího soudu Milada Šámalová, která se specializuje na kauzy, v nichž hrají hlavní roli mladiství.Trend snižujícího se počtu trestných činů, kterých se dopustili mladí pod 18 let, potvrzuje i kriminolog František Šejnost. Ten však upozorňuje na jednu alarmující skutečnost. "Současně dochází k tomu, že určitá skupina trestných činů, kterých se mládež dopouští, nabývá na brutalitě," zdůraznil. Podle něho by se stát měl přesto vyvarovat toho, aby mladé posílal do vězení. "Cílem trestní politiky nesmí být zvyšování vězeňské populace," doplnil. Sám je přesvědčen o tom, že řešením není úsilí o změně společnosti jako celku, ale cílená práce s mládeží.Přestože v případě hranice trestněprávní odpovědnosti panuje mezi odborníky shoda, v otázce možného zvýšení trestních sazeb pro mladé pachatele se už experti rozcházejí. "Nemyslím si, že za kriminalitu mládeže mohou nízké tresty, které jim podle zákona lze za jejich počínání uložit. Problém je v tom, že morálka ve společnosti obecně klesá. Mladí nevidí nic než násilí, chybí jim dobrý příklad," míní Šámalová.Sám Antl, který před vstupem do politiky působil na postu krajského státního zástupce, by naopak tresty pro mladistvé pachatele zpřísnil. Opírá se o postoj sousedního Slovenska, které ke zvýšení horní hranice trestní sazby, kterou mohou tamní soudci mladým uložit v případě, kdy se dopustí některého z nejzávažnějších trestných činů, přistoupilo už v roce 2005. "Proti přísnějším trestům se v úterní diskusi postavili zejména soudci a státní zástupci," podotkl senátor.Zbytečné však úterní veřejné slyšení zřejmě nebylo. Jak totiž zmínil František Korbel, který na akci zastupoval ministerstvo spravedlnosti, jeho rezort se změnám nebrání. Současně přitom připomněl, že právě z jeho rezortu vzešel návrh novely zákona o soudnictví ve věcech mládeže, která soudcům umožní, aby ochranné léčení uložili také pachatelům zvlášť závažných skutků, kteří ještě neoslavili 15. narozeniny.

Rezort podle Korbela nezavrhuje ani možné zvýšení maximální výše trestu, se kterým mohou mladí výtečníci od soudu odejít. Zatímco nyní si tak může mládež za své počínání od soudce vykoledovat nanejvýš pětiletý trest, v budoucnu by se tato hranice mohla ještě o jeden rok zvýšit. V případě závažných trestných činů by pak mladistvý od soudu mohl odejít s až dvanáctiletých trestem. Za ty nejzávažnější zločiny, za které lze dospělé potrestat doživotním trestem, přitom mohou čeští soudci v současné době jejich nedospělé pachatele poslat do vězení na dobu nanejvýš deseti let. Alespoň takové návrhy padaly na úterním slyšení.