Senát schválil zákon o protikomunistickém odboji, počítá až se stotisícovým odškodněním

Zákon o protikomunistickém odboji vyvolal v horní komoře dlouhou debatu. Vystupovali hlavně zákonodárci z řad ODS, kteří návrh podporovali, a ČSSD, kteří k němu měli řadu výhrad. Sociálním demokratům se například nelíbilo, že zákon pokládá veliký důraz na ozbrojený boj proti komunistickému režimu.

"Hodnotit historii by měli vědci, historici a badatelé. Protože ne každý byl za komunismu postižen jen v důsledku teroru. To je jedna z problematických částí tohoto zákona. Myslím si, že bychom se také měli nejprve vypořádat s tím, že je upřednostňována násilná forma boje proti komunismu. Některé jiné formy boje totiž vyžadovali kolikrát větší dávku odvahy," netajil své výtky senátor Jiří Dienstbier ml. (ČSSD).

Nutnost přijetí zákona naopak obhajoval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). "Doufám, že se mé děti nikdy nedočkají toho, že by se vrátil komunistický režim. Nezapomínejme, že historie nezačala okupací vojsk v roce 1968, ale začala v roce 1948. Tam byli ti političtí vězni nejvíce postiženi popravami a dlouhodobým vězněním," sdělil svým kolegům.

Senátem ale nakonec zákon prošel. Pro jeho schválení se vyslovilo 44 senátorů, proti byli čtyři.

Schválený zákon znamená, že účastníci protikomunistického odboje dostanou finanční ocenění ve výši sto tisíc korun, pozůstalí pak polovinu této částky. V případě, že by přeživší odbojáři nepobírali průměrný důchod, dorovná se jim. Odbojáři současně získají i pamětní odznak.

Osvědčení účastníka protikomunistického odboje bude vydávat ministerstvo obrany na základě stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Osvědčení protikomunistického odbojáře podle návrhu nebudou moci získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok na něj by podle předlohy neměli mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období pražského jara.

Návrh zákona, jehož hlavním smyslem je morálně a finančně odškodnit lidí, kteří nasazovali život v boji proti komunistickému režimu, vzešel z pera pravicových poslanců. Podepsáni jsou pod ním například Petr Tluchoř, Marek Benda (oba ODS), Petr Gazdík (TOP 09) či Kateřina Klasnová (VV).

Zákon musí ještě podepsat prezident Václav Klaus. Platit začne 17. listopadu, kdy Česko slaví Den boje za svobodu a demokracii.¨