Převahou hlasů v Senátu odmítla ČSSD vládní zdravotnickou, penzijní i část sociální reformy

Praha - Svou většinou hlasů v Senátu vrátila opoziční ČSSD do sněmovny všechny zákony, které jsou součástí vládní penzijní, zdravotnické a části sociální reformy. V rámci říjnové schůze tak horní komorou prošla jen koaliční novela trestního zákoníku či poslanecká změna školského zákona.

Čtyři dny trvající říjnová schůze Senátu nepřinesla téměř žádné překvapení. Hlasování končilo podle předpokladů. ČSSD zamítala jednotlivé vládní předlohy. Přesto nad zákony, které jsou součástí vládní reformy penzí a zdravotnictví, trávili senátoři hodiny. Opoziční sociální demokraté nenechali během nich na koaličním kabinetu nit suchou a kritizovali jeho členy, návrhy zákonů i chování sněmovny, kde drží většinu křesel vládní strany.Poslanecká sněmovna se tak bude znovu zabývat například radikální změnou penzijního systému, která má umožnit lidem, aby si mohli spořit do soukromých penzijních fondů. Starobní důchod z druhého pilíře má být vyplácený ve třech podobách. Na výběr má být důchod na 20 let, důchod do konce života nebo výplata peněz ještě tři roky po smrti.Senát zamítl také další ze zákonů zabývající se důchody, který se týká penzijního spoření se státním příspěvkem. Státní podpory by se podle nových podmínek měli dočkat už jen lidé, kteří si budou spořit aspoň 300 korun měsíčně, ke své úložce dostanou navíc od 90 do 230 korun. Méně peněz od státu mají dostat i lidé, kteří si dosud spořili 500 korun za měsíc. Místo stávajících 150 korun jen 130 korun navíc.Horní komora vrátila poslancům i vládní reformní zdravotnické zákony. ČSSD se nelíbil, jak zákon o zdravotnické záchranné službě prodlužující dobu čekání na sanitku ze současných patnácti až na dvacet minut, tak zákon stanovující jasné podmínky pro lékařské výkony, jako jsou kastrace, změna pohlaví nebo asistovaná reprodukce. Umělé oplodnění by podle předlohy mohla prodělat žena do 49 let.Stejným výsledkem skončilo projednávání změn ve stavebním spoření. Vládní novela stanoví maximální podporu dva tisíce korun ročně a úroky daněné 15procentní sazbou. Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Opozice však schválila změnu, která má vrátit podporu zpět do stavu platného do roku 2010, kdy poslanci schválili omezení státní podpory. Schválený pozměňovací návrh také vypouští zdanění připsaných úroků ze stavebního spoření.Porozumění nenašli senátoři ČSSD ani pro vládní novelu o dani z přidané hodnoty (DPH), která zdraží léky, potraviny nebo knihy. Zvýšením DPH si chce vláda zajistit peníze na financování důchodové reformy. V případě, že poslanci Senát přehlasují, zvýší se v roce 2012 snížená daňová sazba z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH.Zamítnutím skončilo v Senátu také projednávání novely zákoníku práce, která stanoví, že za porušení pravidel při pracovní neschopnosti bude moci nově zaměstnanec dostat výpověď. Vládní návrh také snižuje odstupné pro zaměstnance.K nelibosti ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) se opozici nezamlouvala ani vládní novela o hmotné nouzi. Ta si klade za cíl zavést výplatu sociálních dávek na jednom výplatním místě, karty sociálních systémů a novou povinnost uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce v podobě vykonávání veřejně prospěšných prácí.Také proti vzniku Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) měla opozice výhrady. Instituci, která má mít na starosti kontrolu a stíhání trestných činů příslušníků a zaměstnanců policie, vězeňské služby, celní správy a samotné inspekce, vyčítala ČSSD, že sama o sobě automaticky nezajistí lepší kontrolu policejních složek. Argumentuje tím, že je k tomu potřeba, aby v čele nové instituce stál nezávislý a nestranný ředitel.Proto také Senát schválil pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, který počítá s tím, že novým ředitelem generální inspekce se nemůže stát ten, kdo byl v uplynulých pěti letech příslušníkem nebo zaměstnancem policie nebo pracoval pro celníky či vězeňskou správu. Navíc musí mít vysokoškolské právnické vzdělání.Ani debata senátorů nad změnou zákona o zaměstnanosti, která má pomoci účinněji potírat nelegální práci a zavést nabídku veřejně prospěšných prací, nepřinesla překvapení. Norma, podle které bude nově lidem, kteří vykonávají pravidelné zaměstnání bez zaměstnaneckého poměru, hrozit jednorázová desetitisícová pokuta, míří zpět do sněmovny.Jednou z mála vládních předloh, pro kterou senátoři ČSSD hlasovali, byla novela trestního zákoníku. Ta zpřísňuje tresty za uplácení, kupčení s voličskými hlasy a za pletichaření při zadávání veřejné zakázky.Podle platného zákona není možné kupčení s hlasy postihnout. Senátem schválená úprava ale počítá s tím, že bude hrozit tříletý pobyt za mřížemi každému, kdo by jinému poskytl majetkový prospěch za to, že bude volit nebo hlasovat v referendu v rozporu se svou vůlí.Dostatek hlasů našla v Senátu i poslanecká novela, která počítá s odkladem povinné maturity z cizího jazyka na rok 2013. Kdyby horní parlamentní komora změnu zákona nepřijala, studenti by se museli připravit na třetí povinnou zkoušku už na konci aktuálního školního roku.Protože novela nalezla porozumění u senátorů, budou příští rok skládat studenti státní maturitu pouze ze dvou povinných předmětů, nikoliv ze tří. Třetí povinná zkouška se stane součástí maturity až v roce 2013. Maturanti si tak budou moci vybrat ještě příští rok, zda chtějí maturovat z cizího jazyka nebo matematiky.Součástí balíku senátory schválených zákonů byla i novela o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Novela počítá s tím, že místo dosavadních dávek se budou postiženým vyplácet jen dvě, a to na mobilitu a na pomůcky.

Související

Předávání státních vyznamenání (28. říjen 2019)

Senát na státní vyznamenání nominoval 32 osobností

Senát na státní vyznamenání nominoval 32 osobností. Navrhl dnes ocenit předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, neurochirurga Vladimíra Beneše nebo mikrobioložku Soňu Pekovou kvůli jejímu podílu na boji s koronavirovou epidemií. O ocenění rozhodne prezident Miloš Zeman.
Narozená miminka

Senát možná umožní uzákonění České komory porodních asistentek

Domácí porody by mohly do budoucna provádět porodní asistentky s nejméně tříletou praxí a kvalifikační zkouškou. Musely by být také zapsány v seznamu České komory porodních asistentek, které chce dát zákonný rámec skupina senátorů v čele s předsedou zdravotnického výboru Lumírem Kantorem (za KDU-ČSL). Proti návrhu, který dnes horní komora v prvním kole podpořila, má výhrady Unie porodních asistentek.

Více souvisejících

senát ,  zákony

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 9 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy