Rath by neměl přijít o mandát. Nebyl odsouzen, říká právník

"Problém stíhání do té doby (do rozhodnutí sněmovny) je problémem mezer v ústavě," řekl Pavlíček ČTK. Není si jist, zda právní kroky, kromě poslancova zadržení přímo při činu, které nyní orgány činné v trestním řízení provádějí, jsou stále v souladu s odstavcem 5 článku 27 české ústavy. "Nevím, kolik dalších úkonů se ještě může konat, dokud sněmovna s konečnou platností nerozhodne," dodal Pavlíček. Ratha policisté zadrželi v pondělí krátce poté, co podle nich převzal sedmimilionový úplatek, tedy těsně po spáchání trestného činu. Obrátili se na předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS), která ještě týž večer rozhodla o jeho předání soudu. Policisté jej pak v úterý obvinili a soud ve středu poslal do vazby. "Myslím, že se špatně interpretuje celý odpovídající článek ústavy," řekl Pavlíček ČTK. Odstavec ústavního článku 27 o zadržení poslance či senátora přímo při činu totiž podle něj není speciálním ustanovením předcházejícího odstavce, který hovoří o nemožnosti trestního stíhání zákonodárce bez předchozího souhlasu příslušné parlamentní komory. Tento článek nepřestal platit, míní právní odborník. "My musíme vidět poslední větu toho odstavce, kde se píše, že sněmovna na své první následující schůzi rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností. Z toho se dá dovodit, že o trestním stíhání se už rozhodlo předtím. Důležitý je také zejména článek osm Listiny základních práv a svobod, která řeší tuto problematiku obecně. Tady je určitá analogie, protože je podle ní možné zadržet osobu obviněnou z trestného činu nebo podezřelou a je třeba ji potom do 48 hodin předat soudci. Jde tedy už o režim stíhání zadržené osoby," řekl v pořadu České televize Události, komentáře znalec ústavního práva Gerloch. Šéfka sněmovny podle Pavlíčka s Rathovým předáním soudu souhlasila ústavně správně. Rozhodnout o přípustnosti jeho trestního stíhání však podle ústavy musí jen celá sněmovna, která věc bude řešit až na začátku června, tvrdí. Pokud by stíhaný poslanec rezignoval na svůj mandát, skončila by tím okamžikem i jeho imunita. Sněmovna by pak už nemusela hlasovat o jeho vydání. "Imunita patří jenom tomu, kdo je poslanec. Jestliže poslancem nejsem, tak nemohu požívat ani imunitu," řekl ČTK bývalý poslanec a ústavní odborník Zdeněk Jičínský. Stejně se vyjádřil i Pavlíček. "Imunita chrání poslance pro jeho výkon mandátu. Když už nevykonává mandát, není důvod k tomu, aby byl chráněn. To není nedotknutelnost poslance," řekl ČTK. Podle Wagnerové, která letos v březnu z Ústavního soudu odešla po desetiletém funkčním období, není postup orgánů činných v trestním řízení v případě Davida Ratha zpochybnitelný. Použití odstavce 5 článku 27 české ústavy přirovnává k předběžnému opatření, které dočasně upravuje postavení poslance, přičemž je stále podmíněné konečným rozhodnutím sněmovny. "Pokud je někdo chycen při činu nebo krátce po něm, není přece možné, aby byl puštěn na svobodu a čekalo se až na další schůzi sněmovny. To by přece nebylo rozumné," řekla ČTK Wagnerová. O Rathovi má příští týden jednat sněmovní mandátový a imunitní výbor. Jeho předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve středu uvedl, že bude navrhovat Rathovu účast, pokud o to bude stíhaný poslanec stát. Předsedkyně Němcová však poukázala na to, že by Ratha ve sněmovně musela doprovázet policie nebo vězeňská služba. Za teoretickou označila možnost, že by poslanci vyrazili za Rathem do věznice. Někteří poslanci doufají, že Rath rezignuje a nebudou se jím muset zabývat. "My doufáme, že to (Rath) do té doby vzdá, protože to nechceme absolvovat," řekl ČTK jeden ze členů mandátového a imunitního výboru. Možnost, že by výbor vyrazil za Rathem do věznice, je podle něj pouze teoretická a žádné rozhodnutí zatím nepadlo.

Zmíněné odstavce článku 27. české Ústavy:

(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.

(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.