Klaus vetoval novelu, která by měla snížit přeplněnost věznic

"Poslanecký návrh se snaží řešit přeplněnost českých věznic. To je samo o sobě chvályhodné. Nemohu však souhlasit s nastolením takové praxe, kdy o tom, kdo bude předčasně propuštěn a kdo nikoli, budou rozhodovat ředitelé věznic a soudy jejich rozhodnutí jen potvrzovat. To by znamenalo popření předvídatelnosti trestního práva, relativizaci systému trestů a vnesení voluntarismu do justičních mechanismů," píše v dopise prezident Klaus.

Ten jako zásadně sporné označil ustanovení, které říká: "Jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, může ho soud podmíněně propustit na svobodu i předtím, než vykonal část trestu odnětí svobody vyžadovanou pro podmíněné propuštění podle odstavce 1. Soud nevyhoví návrhu ředitele věznice na podmíněné propuštění odsouzeného na svobodu, jen je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život."

"Vágní pojmy jako 'vzorné chování' nebo 'je zjevné, že by… nevedl řádný život' snad mohou mít uplatnění v kázeňské praxi, nikoli ale v trestním právu," okomentoval ustanovení Klaus.

Za sporné označil i to, aby pachateli trestného činu zanedbání povinné výživy mohl soud uložit jako přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel.

"Nerozumím tomu, jakou souvislost má řízení motorových vozidel s neplacením alimentů, naopak se domnívám, že znemožnění používání motorových vozidel může ztížit výdělečné možnosti a tedy i schopnost platit výživné. Toto ustanovení považuji za nesmyslné, kontraproduktivní a diktované pouze podprahovými emocemi. Volání po takovém trestu lze pochopit, nelze ale pochopit, jak takovému volání může vyjít vstříc Poslanecká sněmovna," doplnila hlava státu.

Klaus je zároveň přesvědčený, že problém přeplněnosti věznic by se měl řešit nejprve využitím již existujících zákonů a změnou zaběhlé justiční praxe při ukládání trestů. "Nikoliv ukvapenými novelami trestního řádu, které hrozí existující systém dále zkomplikovat a učinit jej méně přehledným a důvěryhodným," uzavřel.

Poslanci o normě rozhodli 6. září, když přehlasovali veto Senátu.

Norma předpokládá, že návrhy na podmíněné propuštění by dávali ředitelé věznic. Právě oni mají podle předkladatelů nejvíce informací o odsouzeném a mohou nejlépe posoudit míru resocializace dotyčného. Ředitel by měl v případě doporučení pro propuštění zohlednit také to, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu nebo nahradil či jinak odčinil škodu, kterou způsobil.

Novela počítá také s tím, že by se omezila některá kritéria, k nimž se při posuzování návrhu na podmíněné propuštění přihlíží. Současně by se zkrátila nynější roční lhůta, po jejímž uplynutí může odsouzený opakovat dříve zamítnutou žádost o podmíněné propuštění. Poslanci chtějí, aby byla lhůta pouze šestiměsíční.

Pod změnou zákona jsou podepsaní poslanci Pavel Staněk (ODS), Stanislav Polčák (TOP 09-STAN) a Jana Suchá (VV).