LIDEM chtějí zamítnout "legislativního Frankensteina"

"Budu žádat kolegy i celé plénum, aby byl zamítnut hned v prvním čtení," uvedl poslanec, na kterého při čtení dokumentu podle jeho slov dýchla vize plantáže prken, kterou obhospodařuje moudrý lesník. "Kde budou zaměstnanci národního parku v pravidelných intervalech odklízet ze země šišky a větve tak, aby tam houbaři nezakopli. Hezký hospodářský les, kde jsou stromky vyskládány v pěkných řádcích. To je naprosto neakceptovatelné," dodal zákonodárce, podle kterého je stejně nepředstavitelné, aby ve správní radě parku seděla polovina členů z místních samospráv.

V tomto problému vidí i filozofický rozpor s plánem parku, který by měl být "národní". "Je to stejné, jako kdybychom řekli, že o tom, co se bude hrát v Národním divadle, rozhodnou lidé, kteří bydlí na Národní třídě," myslí si poslanec za nejmenší koaliční stranu.

Koalice podle LIDEM částečně tímto návrhem na zákonodárce tlačí, aby schválili připravovaný ministerský návrh zákona o národním parku. A to, i kdyby byl proti smyslu ochrany přírody. Proto chtějí návrh plzeňského kraje zamítnout, aby tento "Damoklův meč" nad jejich hlavami zmizel.

Krajský návrh zákona řeší kromě aktuální kůrovcové kalamity také budoucí rozvoj Šumavy. Kromě zásahů proti kůrovci v lokalitách, ve kterých to v současnosti není možné, počítá například s tím, že ve druhé a třetí zóně parku budou vysazeny do smrkových monokultur jedle a listnáče.

Péči o šumavské lesy a jejich revitalizaci by navíc podle návrhu zákona měla za úkol nová obecně prospěšná společnost. Jejím zřizovatelem by byl národní park. Ve vedení této neziskové společnosti by byli zástupci národního parku, ministerstev životního prostředí a zemědělství, Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a šumavských obcí.

Předkladatelé si od založení obecně prospěšné společnosti slibují, že sníží počty neuvážených rozhodnutí, které mají bezprostřední dopad na park. Zároveň by měla společnost zaměstnávat zejména lidi žijící na Šumavě, která se potýká s nedostatečným počtem pracovních příležitostí.

Návrh také stanovuje bezzásahová území. Nově by mohlo být pouze v první zóně parku, tedy maximálně na 18 procentech jeho rozlohy, na zbytku by vedení Šumavy mohlo proti kůrovci zasahovat podle uvážení. Turisté by navíc mohli běžně využívat zpevněné cesty v první zóně. Ty by ale mohly být v případě nutnosti pro návštěvníky dočasně uzavřené. Místní by měli možnost vstupu do první zóny i mimo vyznačené cesty.

Zákon vláda nepodpořila. Ministerstvo životního prostředí ho kritizovalo, návrh zákona je podle něj nesystémový, protože chce na Šumavě nastolit odlišný právní režim, než je v ostatních třech národních parcích.