Praha - Prezident Václav Klaus vnímá jednání vlády, která nechává zásadní rozhodnutí o rozpočtu až na konec letošního roku, jako nepřímý tlak na jeho podpis pod tímto zákonem. Je to zlým diktátem pro prezidenta, hlava státu to uvedla v nedělním diskusním pořadu Partie televize Prima family.
"Musíme si uvědomit, že zvýšením daní z přidané hodnoty, se nenavýší stejnou měrou rozpočet," řekl Klaus s tím, že vyšší daně podle něj povede pouze k daňovým únikům anebo k tomu, že lidé budou nakupovat i běžné věci v zahraničí.
Prezident Klaus se také vyjádřil samotné podobě navrhovaného rozpočtu. "Česká republika bude mít díky církevním restitucím jeden z největších deficitů v Evropě, což je pro bankovní svět jedinou relevantní hodnotou," řekl prezident. Škrtat v rozpočtu se podle něj mělo v úplně jiné éře. "Škrty měla dělat Grossova nebo Špidlova vláda v první polovině minulé dekády, kdy byl v Čechách ohromný ekonomický růst a přesto byl rozpočet v deficitu. Teď se toho zbavit je věc úplně jiná, řekl Klaus.
Hlava státu se také vyjádřila k jednotnému bankovnímu dohledu v Evropské unii. "Naše centrální banka se tomu vehementně bránila. Každý by měl být hospodář sám pro sebe, řekl prezident.
Prezident se také vyjádřil k personálním změnám na ministerstvu obrany, kde nová ministryně Karolína Peake (LIDEM) odvolala z postu 1. náměstka na ministerstvu obrany Vlastimila Picka, ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování Pavla Bulanta a ředitele kabinetu Františka Šulce. "Personální změny chápu jako jisté narušení elementární důvěry. Byl jsem ubezpečován, že stabilita resortu bude zajištěna právě setrváním nejvyšších úředníků na svém místě a dohody se mají dodržovat, řekl vrchní velitel armády ČR.
"Příkrá slova pana prezidenta mne velmi mrzí. Myslím, že je zbytečné nadále hrotit situaci. Znovu zdůrazňuji, že jsem s nikým žádnou dohodu o personálních otázkách na Ministerstvu obrany neuzavřela. O žádné takové dohodě nevím a nebyla jsem v tomto směru ani informovaná, reagovala na kritická slova prezidenta čerstvá ministryně obrany Peake.
Ministryně obrany i nadále trvá, že má plné právo vybrat si své nejbližší spolupracovníky. Nesu plnou odpovědnost za resort, který mi byl svěřen. Stále věřím, že i pan prezident nakonec mé stanovisko akceptuje," doplnila ministryně s tím, že chce vytvořit civilní vedení ministerstva obrany.
Související
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák