Kdy jindy by měl být zákon o velezradě použit?

„President Klaus se nejen svou amnestií, ale také dalšími akty v minulosti dopustil jednání, které pod definici velezrady jistě patřit mohou. Chceme-li v Česku udržet principy demokratického právního státu a vymahatelnosti práva, je v zájmu nás všech, aby Ústavní soud Klausovy činy posoudil. Nechť Ústavní soud vytyčí mantinely, kam žádný budoucí prezident nesmí vkročit. Konečně, nemusel by to být Miloš Zeman, klidně by to mohl být za pět let znovu Václav Klaus," upozorňuje Liška.

Liška tak zastává názor, že amnestie je jen jedním z pochybných kroků za to tím největším, kterého se Klaus za dobu prezidentování dopustil. O Klausovi se nedá tvrdit, že by vyvíjel snahu k doplnění Ústavního soudu, Zeman bude muset velmi rychle řešit nové soudce, jinak se fungování soudu paralyzuje. Dále je Klausovi vyčítáno, že si dával na čas s ratifikací mezinárodních smluv.

Dle § 96 zákona o Ústavním soudu je za velezradou považováno: „(...) jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu." Klausovy přečiny jsou dle žaloby proti demokratickému řádu.

„Obecně lze říci, že celý proces spojený s udělením amnestie popírá to, co nazýváme dobrým vládnutím a vládou práva. Konkrétně pak prezidentova amnestie ohrozila fungování právního státu ve smyslu vymahatelnosti práva a rovnosti občanů před zákonem a podkopala princip transparence a přezkoumatelnosti rozhodnutí veřejných institucí a činitelů," dodává na blogu Aktuálně.cz.

Podle Lišky Klaus amnestií legitimizoval majetkovou trestnou činnost a sebral naději lidem, kteří léta doufali ve spravedlnost. Takže se táže kritiků žaloby, co jiného by mělo být za velezradu považováno?