Velcí rivalové v ČT: Filip proti Bělobrádkovi. Jak to dopadlo?

Bělobrádek: Tak ta možnost, že budeme nahrazeni i jiným subjektem v té koalici tady je, my to říkáme celou dobu. Říkal jsem to i po jednání v Lidovém domě, že jsme si toho vědomi.

Pavel Bělobrádek skutečně mluvil o možnosti neúčasti Lidovců ve vládní koalici, tudíž hodnotíme výrok jako pravdivý. Na tiskové konferenci, po jednání v Lidovém domě 12. listopadu, připustil Pavel Bělobrádek, že ve hře jsou tři varianty - účast Lidovců na vládě, jejich podpora menšinovému kabinetu nebo odchod do opozice - informovala o tom ČTK.

Filip: No, tak zaprvé samozřejmě, že je to na optimistickém odhadu, je pravda. Ale zároveň, a to je mnohem podstatnější, ten rozpočet je postaven na zákonech, které schvalovala ještě vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska.

Návrh státního rozpočtu na rok 2014, předložený v září Rusnokovou vládou, vychází z predikce růstu HDP ve výši 1,3 % HDP. Oproti původnímu rozpočtu sestavenému ještě v květnu pod vedením Miroslava Kalouska došlo k navýšení očekávaných výdajů i schodku, zároveň rozpočet počítá s vyššími příjmy díky lepší růstové prognóze z července.

Za optimistickou označil tuhle prognózu jak bývalý ministr Kalousek, tak současný šéf státní kasy Jan Fischer. Optimistická je i ve srovnání s prognózou odborů, které očekávají spíše „černou nulu". Naopak červnová prognóza České národní banky předpovídala růst až 1,8 %.

Rozpočet byl převážně sestaven již za ministra Kalouska a skutečně tedy stál na zákonech schválených Nečasovou vládou, na jeho konečnou podobu však bude mít vliv zákonné opatření Senátu, předložené Rusnokovou vládou, které navýší platby za státní pojištěnce.

I s touto výhradou však hodnotíme výrok jako pravdivý, Nečasova vláda totiž nastavila daňový systém i většinu mandatorních výdajů.

Filip: Víte, tady je jednoznačné, že bývalá vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska připravila normu (občanský zákoník), ke které nebyly žádné procesní předpisy. A teprve po výměně vlády na ministerstvu spravedlnosti a po odchodu některých náměstků se začaly připravovat například spisové řády soudů, ty věci, které se týkají správních řízení, vůbec poplatků a podobně. (...) Například nařízení vlády, nebo vyhláška ministerstva spravedlnosti, to vůbec ta bývalá vláda nezvládala.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník), byl schválen 3. února 2012, tedy v době vlády Petra Nečase.

Podle webu k rekodifikaci působila při Ministerstvu spravedlnosti komise pro rekodifikaci občanského práva již v devadesátých letech. Věcný záměr nového občanského zákoníku byl projednáván již v roce 2000 vládou Miloše Zemana. Přes dlouhodobost prací na novém zákoníku však záverečná část procesu "připadla" na vládu Petra Nečase.

Ke zpoždění při přijímání doprovodné legislativy skutečně došlo. Některé doprovodné zákony byly však do Sněmovny předloženy již vládou Petra Nečase. Mezi těmito zákony byl také zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který zapracovává rekodifikačního změny do občanského práva procesního, jedná se tedy o procesní předpis. V té souvislosti došlo také navržení změn dalších procesních předpisů, občanského soudního řádu, insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích. Tyto procesní předpisy byly schvalovány dodatečně po schválení nového občanského zákoníku, opačný postup by nebyl z legislativního hlediska vhodný (není např. jasné, jaké pozměňovací návrhy poslanci u hlavní hmotné normy schválí). Dále není z výroku poslance Filipa zřejmé, o kterém nařízení vlády nebo vyhlášce ministerstva hovořil. 

Vojtěch Filip tvrdí, že nebyly vládou Petra Nečase připraveny žádné procesní předpisy. Jelikož však bylo ve skutečnosti takových předpisů připraveno a předloženo Parlamentu hned několik, hodnotíme výrok jako nepravdivý.