KSČM předložila zákon o referendu: Chcete zrušit církevní restituce?

Podle návrhu zákona by měl referendum vyhlásit prezident od 30 dnů od účinnosti zákona. Konat by se mělo mezi 30. a 60. dnem od jeho vyhlášení.

Pokud by občané v referendu zákon o majetkovém vyrovnání nezrušili, měla by mít vláda nebo nejméně dvě pětiny zákonodárců právo podat znovu prezidentovi návrh na jeho vyhlášení. Takové referendum by bylo možné vyhlásit nejdříve dva roky po tom předchozím.

Cílem návrhu je, aby rozhodnutí o tak zásadním a dlouholetém zatížení rozpočtu příslušelo občanům České republiky, jakožto suveréna moci, a nikoli voleným zástupcům. KSČM návrh obdobného zákona o referendu kvůli církevním restitucím předložila už v minulém volebním období. Sněmovna ho ale v prosinci 2011 zamítla.

Poradce pražského arcibiskupa Milan Badal ale ještě před volbami ve Studiu ČT24 upozornil, že zákon o církevních restitucích už přijaly obě komory parlamentu a stát na jeho základě s církvemi uzavřel i smlouvy: "Po právní stránce není o čem mluvit. Jsem si jistý, že pan předseda Filip to jako právník dobře ví.

Ve všech zemích na světě, kde je referendum přijato, má navíc podle Badala dvě omezení. "Obyvatelé nikdy nehlasují o daních a nikdy nehlasují ani o majetku," podotkl s tím, že nová sněmovna by kvůli referendu musela přijmout i nový zákon. To nějakou dobu trvá, podle Badala je proto namístě otázka, zda bude stát tou dobou ještě nějaké církevní pozemky vlastnit. V případě, že by se lidé v referendu vyslovili proti restitucím, musela by dolní komora vytvořit ještě další zákon, který by napadl již uzavřené smlouvy mezi státem a církvemi. "To už je právní záležitost, která překračuje hranice této země," upozornil poradce.

Podle profesora ústavního práva Václava Pavlíčka ale vyhlášení referenda nic nebrání, píše web CT24. Připomněl, že Česko na jeho základě vstupovalo i do Evropské unie. Popřel i to, že by se v něm nemohlo hlasovat o majetkových otázkách. "Ve Švýcarsku byly i daňové otázky předmětem referenda. Chápu pana Badala, že má zájem, aby se vytvořila fikce, že je to nezvratitelné, ale suverén je v tomto státě lid," zdůraznil Pavlíček. Zákon byl podle něj přijat jen těsnou většinou, považoval by proto za legitimní, kdyby o něm po volbách rozhodl lid znovu.

"Zákon jako takový je podle mého názoru možné zrušit jako jakýkoliv jiný," domnívá se Pavlíček.