Česko hledá ombudsmana, volba může drhnout

Předsedové komor s hlavou státu debatovali i o možných kandidátech, jejich jména neprozradili. "Samozřejmě, že padala konkrétní jména, ale já za Senát je zatím nemohu říkat, protože nominace bude senátní. Jména padala, padala jména mužů i žen," uvedl Štěch.

Senátoři a jejich kluby by podle Štěcha měli své návrhy předložit do 17. ledna. "Předpokládám, že někdy v první dekádě února by Senát mohl jednat o tom, aby zvolil dva kandidáty, které předáme Poslanecké sněmovně," uvedl předseda Senátu.

Hamáček k tomu dodal, že Sněmovna musí nového ombudsmana vybrat do 60 dnů od rezignace bývalého veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského, tedy do 20. února. "Deset dní předtím je třeba podat v Poslanecké sněmovně nominace," podotkl.

Štěch při obědě s prezidentem probírali také vládní návrh, podle něhož by jmenování profesorů měl převzít od hlavy státu předseda Senátu. "Uvidíme, jaká k tomu bude odezva," uvedl Štěch.

Kandidáti na ombudsmana musejí být starší 40 let, nárok na vzdělání není uveden. Mandát nového ombudsmana je šestiletý.

Už v roce 2010, než se podařilo zvolit Pavla Varvařovského, ale volba drhla. Někteří kandidáti buďto sami odstoupili (třeba advokátka Klára Samková), nebo neprošli hlasováním. To je případ nominantů tehdejšího prezidenta Václava Klause – Ivy Brožové, Johna Boka či Jana Zahradníka. Nakonec zvítězil Pavel Varvařovský, který v tajné volbě porazil šéfa židovské obce Františka Bányaie.

Ombudsman vydal během svého působení řadu doporučení. Kde jeho snaha nejvíce narážela? "To je různé. Šetření se týkala městských, krajských nebo speciálních úřadů, tedy ústředních orgánů státní správy. Většinou byl však konečný dopad v kompetenci na úrovni ministerstev. Ministerstva, ať už to byla legislativní doporučení, nebo nějaká pochybení, dostatečně nereagovala. Následně ombudsman píše zprávu, kterou předává parlamentu, který se má nějakým způsobem vyrovnat s jeho upozorněními 
a výsledky. Parlament se s tím většinou vyrovnal tak, že zadal úkol vládě, aby situaci řešila. Pak jsme dlouhou dobu čekali na další kroky, " řekla v rozhovoru pro denik.cz Jitka Seitlová, bývala zástupkyně ombudsmana.

"Připomenu nejznámější případ 
z poslední doby – sKartu. Víte, jak dlouho trvalo, než došlo k nápravě, přestože pan doktor ještě před nabytím účinnosti upozorňoval, že právní úpravy mají nedostatky. Nakonec veřejnost velmi odsoudila postup, který ministerstvo zvolilo. Až pod tlakem veřejného mínění se sjednala náprava. Trvalo to ale velmi dlouho a zbytečně tu byli lidé, kteří se tím cítili ohroženi nebo omezeni ve svých právech," dodala Seitlová.