Parkanová podává žalobu za zveřejnění odposlechů. Čtěte, co se jí nelíbí

Předseda úřadu Igor Němec dospěl při posuzování rozkladu k závěru, že informace o tom, co konkrétní svědek uvedl ve své výpovědi, je nutné považovat za osobní údaje. Povinnost zachovat mlčenlivost tak podle něj mají všichni, kdo přijdou do kontaktu s trestním spisem - tedy nejen například policisté či znalci, ale i samotní obvinění.

Parkanová, které původně hrozila až stotisícová sankce, s tímto názorem nesouhlasí. "Pokud jde o správní žalobu, určitě ji podáme," napsala v textové zprávě. Rozhodnutím ÚOOÚ se tak bude zabývat Městský soud v Praze. Vzhledem k množství sporů, které jeho správní úsek řeší, nelze projednání žaloby očekávat v brzké době.

Politička, která je v případu CASA obviněna ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku, zveřejnila záznamy výpovědí svědků i obviněných na svém webu loni v srpnu. Mezi dokumenty jsou například výpovědi expremiéra Petra Nečase (ODS), někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) či současného ministra obrany v demisi Vlastimila Picka.

Parkanové hrozila vazba

ÚOOÚ loni na podzim rozhodl, že Parkanová se tím dopustila přestupku, protože porušila zákonem uloženou povinnost zachovávat mlčenlivost o osobních údajích. Zasáhla tak prý do práv lidí, jejichž údaje zveřejnila. Exministryně proti rozhodnutí podala rozklad, v němž si stěžovala mimo jiné na nesrozumitelnost rozhodnutí a "naprostou ignoraci ústavního práva na svobodu projevu". Uvedla také, že rozhodnutí v podstatě znamená zavedení tajného procesu, protože podle něj nesmí být po celou dobu trestního řízení kýmkoliv zveřejněno nic, co by bylo možné spojit s konkrétní osobou vyslýchaného svědka či obviněného.

"Pokud je osobním údajem informace o chování, jednání a pohybu konkrétní osoby zachycená prostřednictvím kamerového systému, musí být osobním údajem i obdobná informace zachycená prostřednictvím protokolu na základě toho, že tato osoba ji sama vypoví. Proto postačí, pokud konkrétní informace vypovídá cokoliv o soukromém nebo i profesním životě dané osoby, aby se již jednalo o osobní údaj," odpověděl nyní Parkanové úřad.

V souvislosti se zveřejněním výpovědí a dalších dokumentů zvažoval dozorový státní zástupce Jan Kořán uvalení vazby na Parkanovou kvůli možnému ovlivňování svědků. Svědci, jejichž totožnost byla odhalena, se sami ozvali žalobci a stěžovali si. Kořán ale později sdělil, že podání návrhu na vzetí do vazby prakticky vylučuje a že šlo pouze o úvahy v "teoretické rovině".

O nákupu letounů CASA za více než 3,5 miliardy korun rozhodla vláda Mirka Topolánka (ODS) v roce 2009. Nákup byl od počátku mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Hovořilo se také o tom, že za pořízením letadel stál silný tlak vysoce postavených úředníků ministerstva obrany, kteří španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů.

Kvůli obchodu je vedle Parkanové vyšetřován tehdejší ředitel sekce vyzbrojování Jiří Staněk. Exministryně podle kriminalistů nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů pro vojenské letectvo. Při nákupu tak údajně vznikla škoda 658 milionů korun. Parkanová je přesvědčena o tom, že se trestného činu nedopustila. Své stíhání považuje za bezdůvodné. Vinu odmítá i Staněk.